Detaily
Dlouhé roky mám sen a nutkání, že s bratrem Jurou musíme zdokumentovat to, co jsme od mala slýchali, zažívali i hrávali s naším tatíkem. I když naše maminka křičela z kuchyně: „Táto, nech jich už nebo oni z toho zblbnú!“, nebylo pomoci. Tatík nepovolil, byl ve svém živlu, naši výchovu považoval za naplnění času
a svérázně nás vedl k muzice. Nás to táhlo ven za kamarádama a doma nás pak čekalo: „Synečku, ty si flákač! Cos dělal celý den?“
Tatík denně vytahoval housle a začal si sám pro sebe preludovat. Měl chuť a invenci na jednoduché písně. Improvizoval a kolikrát i komponoval. Až byl patřičně rozehraný a chtěl se podělit s poslechem, volal do kuchyně na maminku: “Hedvi, něco ti zahraju!“ a pak přivolal i nás. Dodnes slyším jeho slova: „Chlapečku, poď si se mnú zahrát ciférku. Něco jsem objevil. Enom na chvilku“…Obyčejně jsme končili za tmy. Mívali jsme pootevřená okna, takže kolemjdoucí kromě muziky mohli sem tam zaslechnout tatíkovy výkřiky: „Vole, co to hraješ?!“ Když byl v ajfru, nehleděl, a i smyčcem mě mlátil po hlavě, až ho zlomil. Ale měli jsme se opravdu rádi! A tak jsme hrávali. Bratr Jura na cimbál a já na housle. Každý máme své vzpomínky. Mě bavilo hrát cifry. Mám všechny tatíkovy ciférky, jak mě je učil, nesmazatelně uloženy v paměti. A teď si je můžete poslechnout i vy, jako něco, co je málokomu do vínku dáno.
Na CD uslyšíte písně různých regionů, jak je měl tatík rád hrával. Hraje a zpívá moje rodina a kamarádi muzikanti a zpěváci. Potěšily mě mé dvě děti, dcera Kateřina sólovým zpěvem v písni Padalo jablúčko a brilantní cifrou syn Jirka, který drží štafetu naší rodiny. Chci také vyzvednout podporu rodiny při realizaci tohoto CD a také kamaráda Zdeňka Langáška. Píseň Ty Kúty, Ty Kúty v jeho a bratrově podání je plná mužského bohatýrství. Děkuji bratrovi Jurovi, že do toho se mnou šel a že ukazujeme i jinou stranu muzikantské osobnosti našeho tatíka. CD je také vzpomínkou na kamarády, kteří se za dobu trvání vystřídali v naší cimbálové muzice. Tož pěkný poslech. Hoš, Primáš! - Petr Petrů