Detaily
Zpěv+kytara: Vlastimil Třešňák
Zpěv+kytara: Jaromír Panáček
Baskytara: Jiří Kubíček
Tenorsaxofon: Jan Štolba
Zpěv+bicí: Martin Rychta
Stopáž: 46:00
Po aplikaci drogy Skopolamin prý vypovídají váleční zajatci pravdu, aniž by to původně chtěli. Vlasta Třešňák tenhle problém skutečně nemá: písničkářská opravdovost mu jde celoživotně sama od sebe.
Muzikant, spisovatel a výtvarník, bohém a bolševiky prudící živel i nucený emigrant, dnes nepochybně jeden z vůbec nejdůležitějších aktivních zpěváků celé generace. Jeho nové songy užitečně nepochlebují naší době často vyprázdněných nadějí, blábolících politiků a kultury čtenářů bulváru, ale také svobody a možnosti průběžného hledání lepších konců těch dní, týdnů, měsíců a let co nám zbývají.
Třešňákův elektrický Band je vítaně disciplinovaným průvodcem skladbami se všudypřítomným bílým rhythm i blues, tu se soundem až lehce velvetovským, onde s vtipnou citací Jimiho Hendrixe, vždy ale plně ve službách sdělovaných textů. Jedno dobře umístěné vytečkované slovo (komplet všech slov je v bookletu) tu vydá za fůru novinových úvodníků, jedno vyprávění o kocovině všeho druhu má značný terapeutický účinek i na lihuprosté posluchače. Vlasta Třešňák teď hodně koncertuje, s vlastním Bandem i jako host ETC…Vladimíra Mišíka.
Toto album jasně dokazuje, že je v mimořádné formě - a také, že potřeba příjemně syrového bigbítu s výbornými texty a nevyčichlými ohlasy hudební vzpoury šedesátých let je u nás trvalá.
Nové songy písničkáře bez náhubku a s kapelou pod proudem !!!