Detaily
„Dvanáct druhů samoty“ je dalším monotematickým albem Jana Buriana.
Vybral si víceméně stejné spolupracovníky jako na dvojalbu Muži jsou křehcí -- Jiří Burian a Mikoláš Růžička (Republic of Two), zvuk -- Ondřej Ježek a již potřetí za sebou na jeho albu zpívá Lenka Dusilová. Jan Burian na tomto albu zpívá, napsal všechny texty a kromě tří i všechny melodie. 1-1=0 a píseň Samota zhudebnil Jiří Burian a novou hudbu k Loučení vytvořil Jiří Burian a Mikoláš Růžička (Republic of Two).
Starší Burianovy texty oděné do současného hávu !!!
Další hosté na albu:
Terezie Kovalová - cello
Aleš Janoušek - lesní roh
Tadeáš Haager
Jan Janečka (Southpaw, Křehcí muži) -- bicí
Jan Burian o albu:
Říkáme tomu radikální alternativní pop music - neboli Jak by vypadala pop music, kdyby v hudebním průmyslu byly u nás normální poměry... Nebo také - hudba pro všechny generace.
Kolik druhů samoty může být? Je to téma rozhodně nevyčerpatelné, my jich tu máme dvanáct. Třináctá píseň je ta něžná navíc, jak je uvedeno v podtitulu desky, která to je? Vyberte si... je to hádanka pro každého, kdo chce hádat.
Pro mne není spolupráce s tak mladými lidmi na tak mladé desce s moderním zvukem nic nového. Jen pokračuji v tom, co jsme s Danielem Fikejzem začali před dvaceti lety při práci na albu Hodina duchů.
Písnička, když je zajímavá, může být zpracována, natočena či zaranžována pokaždé v jiné podobě, třeba jako se dá jinak recitovat báseň nebo režírovat divadelní hra. Pokaždé se v ní dají najít nové obsahy a nebo jiné odstíny toho, co je řečeno, jiné nálady. Také mě zajímá, co zůstane z původního významu písně, když se zaranžuje nebo zazpívá úplně jinak. To, co zůstane, bývá většinou to podstatné.
V případě této desky dostali chlapci zcela volné ruce, ať si s písničkami dělají, co chtějí. Měl jsem sice možnost něco vetovat nebo zamítnout, ale nebylo to třeba. Myslím, že ta důvěra a svoboda přinesly své ovoce. Vždycky mě zajímal dialog při studiové tvorbě, jsem autor a myslím, že bych neměl dělat všechno, hledám si lidi, kteří jsou odvážní, ale i zodpovědní, cítí podobně to, co chci sdělit, ale vždycky tomu dají i hodně navíc z těch sfér, kam já se nemohu nebo ani nechci pouštět.