Michal Prokop, Luboš Andršt, Jan Hrubý - Unplugged/Live

Trio leadera kapely Framus Michala Prokopa, nadžánrového kytaristy Luboše Andršta a neméně všestranného houslisty Jana Hrubého jsme v posledních letech mohli znovu potkávat na koncertech. V roce 2009 ale společnost Indies Records vydala pro fanoušky i jejich první album.

Soubor vznikl v roce 1987 a k jeho zvuku a stylu přispěli všichni členové stejným dílem. Písničkový základ je rozšířen Andrštovými zkušenostmi s blues a s jazzrockem i osobitou hrou Jana Hrubého na elektrifikované housle. Ve společné produkci tak vzniká i řada volných instrumentálních ploch. V devadesátých letech se Prokop hudbě příliš nevěnoval a tak začalo trio znovu pracovat až zase v roce 2000. Repertoár se v podstatě od počátků kapely téměř nezměnil a bezmála hodinové koncertní album pojmenované jednoduše Unplugged nám ho předvádí v celé šíři.

Nahrávky pocházejí ze dvou koncertů 12. a 13. září 2004 z brněnského klubu Stará pekárna a vedle známých písní Framusu (Bitva o Karlův most, Blues o spolykaných slovech) zde najdeme klasické bluesové standardy (Dixonův I'm Your Hoochie Coochie Man nebo Hookerův Boom Boom) i skladby jiných nálad, například Rain José Feliciana nebo Skoumalova Miss July. Prokop vedle zpěvu zvládá s přehledem i kytarový doprovod a ten oba instrumentalisté doplňují sólovými improvizacemi.

Andrštova hra na akustickou kytaru se pohybuje od blues (v Čechách patří v tomto stylu k největším odborníkům) až ke stylu, který nápadně připomíná frázováním i celkovým zvukem Ala DiMeolu (nejvýrazněji v úpravě lidové písně Dobrú noc má milá). Jazzovou polohu kapely ukazuje skladba Ztracená myšlenka, kde Hrubý předvádí, že vedle své typické moderní hry zvládá i jazzovou improvizaci vycházející například ze Stéphana Grapelliho. Hezký je tu také pizzicatový doprovod kytarového sóla, kdy housle, ač se to může zdát divné, zastoupily kontrabas.

Kapela hraje v dobré formě, album má příjemnou civilní atmosféru i zvuk a je z něho cítit radost z bezstarostného muzicírování bez exhibice. Je to hezká pozvánka na koncert a nějaké velké překvapení od této desky zajisté nikdo nečekal. Fanoušek si zkrátka může říci, že vše je tak, jak má být.