Rock And Jokes Extempore Band - Stehlík: Vědecko-fantastická pohádka takřka ze... (2016)

Formát: Audio CD
Žánr: Rock
Styl: Alternative Rock
Země: Česko
Stopáž: 79:02

STEHLÍK byla původně skupina Petra Křečana. V roce 1975 však Křečan její činnost utnul, a začal spolupracovat s J. J. Neduhou a jeho The Rock and Jokes EXTEMPORE Bandem. Křečan přinesl ideu o dobrodružství dvou hudebníků, kteří se dostanou na planetu Hudba. Neduha myšlenku rozvinul, udělal z ní celovečerní pořad, ke kterému napsal texty a rozdělil téma do jednotlivých písní. Nový pořad měl premiéru na jaře 1976 na Strahově, derniéra z Pardubického klubu Na drážce z podzimu 1976 je právě na tomto CD.

Planeta Hudba je ideálním místem ke spokojenému životu - ovšem lidé se sem jaksi nehodí pro svou mravní nedokonalost – a oba hudebníci jsou vráceni zpět na Zemi. Hudebníky provází jejich maskot Stehlík, podivný, tělesně i mravně deformovaný tvor, který ovlivňuje příběh. J. J. Neduha téma převedl do volného libreta a napsal texty jednotlivých písní příběhu, hudba vznikla víceméně kolektivně. Nový pořad měl premiéru na jaře 1976 na Strahově, kde Křečan ještě hraje na perkuse, pak však ze skupiny odchází a obnovuje svou skupinu Stehlík. V roce 1977, po rozpuštění Stehlíka, hostuje v novém ŠVĚHLÍKu Pavla Richtera a nakonec spoluzakládá KILHETS s Chadimou a Šimáčkem.

Stehlík je třetím pořadem skupiny Extempore a prvním, který byl nazkoušen v nové sestavě. Z původního Extempore zbyl J. J. Neduha a basista Jerry Tomášek. Kytaristu Jiřího Hradce nahradil Jiří Mareš z Umělé hmoty a za bicí usedl namísto Vlasty Marka Miriš Toman. Pro tentokrát tedy kvartet.

Nahrávka použitá na tomto CD byla pořízena skoro půl roku po premiéře. Pochází z klubu Na drážce v Pardubicích a byla zároveň derniérou pořadu Stehlík. V té době již Extempore nacvičovalo rockovou operetu Milá čtyř viselců s novým členem, saxofonistou Mikolášem Chadimou.

Po bluesově ovlivněném Pohřbu funebráka (známém také jako Plesnivé embryo) a písničkově ulítlém pořadu Azbestový guláš je Stehlík znatelně dál. Především obsahuje daleko více hudby, je bohatší na nápady, aranže, zvraty a překvapení. Také provázanost celého pořadu jedním příběhem - byť s mnoha odbočeními - je u Extempore poprvé nekompromisně komplexní. Písnička, kterou hrával Neduha již dříve pouze s kytarou (Pavilon č.2), je do příběhu zakomponována nenásilně a tvoří jeden z nosných dílů jeho mozaiky. Ve Stehlíkovi samozřejmě nechybí typický Neduhův humor - poťouchlý, hořce chytrý, někdy černý - ale hlavně optimistický a tím silný a veselý. Stehlík není žádná velká chmura, i když by možná v rámci svého poselství takovým být chtěl. Jenomže Jaroslav Jeroným Neduha je člověk od přírody veselý, který má rád život, a na všech jeho libretech i textech je to poznat. Stehlíka nevyjímaje.

Pozn. Později přiběh Stehlíka Neduha ztvárnil také jako komiks. Bohužel jej nebylo možno reprodukovat v bookletu, nebyl by čitelný. Celý komiks jakož i texty najdete v knize Antizpěvník (Galén 2011, 328 stran). A kompletní příběh Extempore, všechny sestavy skupiny, fota a texty všech pořadů najdete v Černé knize Extempore, (Black Point 2001. 164 stran), která je součástí a přílohou 2CD Extempore – Velkoměsto.