Šanov 1 - Acid Mouse

Můžete být první, kdo napíše recenzi tohoto produktu

Běžná cena: 219,00 Kč

Naše cena: 194,00 Kč

CD


Skladem
NEBO

Rychlý přehled

-

Šanov 1 - Acid Mouse

Dvojklikem na obrázek ho zobrazíte v plné velikosti

Oddálit
Přiblížit

Detaily

Formát: Audio CD
Žánr: Hardcore-Punk
Země: ČR, Teplice

Skupinu Šanov 1 si v září 1987 vybral jako náhradu za končící FPB manažér Petr Růžička. Po odchodu Waneka (1986) totiž „efpébéčka“ existovaly ještě asi rok v sestavě Krůta, Uhlíř, Nový a poté následoval rozpad. Petr Růžička k tomu říká v seriálu Bigbít: „Ale já jsem měl samozřejmě ty kšefty připravený a říkal jsem si, přece ty koncerty nepustím, to by byla strašná škoda, pustit koncert a kór v tý době. Tak jsem šel na Hrádek (hospoda v Teplicích - pozn. autora), tam jsem potkal Pavla Báču a slovo dalo slovo.“

Šanov 1 založil právě baskytarista a zpěvák Pavel Báča s bubeníkem Pavlem Kyselkou a asi po týdnu zkoušení se k nim přidal kytarista a zpěvák Petr „Biafra“ Čermák. Kapela pak ostrý punk nějakou dobu zkoušela, ale veřejně vystoupit se neodvažovala. V tomto ranném a syrovém stádiu soubor objevil manažér Růžička. P. Báča k tomu dodává: „Z vojny se vrátil Karel Kalousek a už po měsíci zkoušení jsme vyrazili na první koncert na Strahov (011).“

V prvním období existence skupinu Šanov 1 tedy představovali Pavel Báča (bg, voc), Karel "Galantní" Kalousek (g, voc), Petr „Biafra“ Čermák (g, voc) a Pavel Kyselka (ds). První vystoupení se odehrálo v listopadu 1987 na Strahovských kolejích. Kapela si poté odbyla i koncerty v zahraničí - v polském Zhořelci a v Berlíně. Na konci roku přišel z bývalých FPB zpěvák (a baskytarista) Radovan Uhlíř. Ten také v seriálu Bigbít osvětluje název kapely: „Šanov 1 je čtvrť v Teplicích, bejvalá milionářská a tam taky žili všichni zakládající členové.“

Na začátku roku 1988 Kyselku (odchod na vojnu) vystřídal Julek Horváth (ex-Už jsme doma, ds), a po rozporech s Růžičkou „byl odejit“ P. Čermák, takže soubor tvořila čtyřka Báča, Kalousek, Uhlíř a Horváth.

Šanov 1 se stal velkou atrakcí naší punkové scény. Hudební publicista Petr Korál o nich napsal v Melodii (1989): „Šanov hraje punk rock - a řádně ostrý. Není to však nějaká primitivní záležitost. Skladbám sice nechybí příznačná rychlost a agresivní projev, ale posluchači nehrozí únava z jednoduchosti a opakování se. Je to dáno vcelku silnými melodickými nápady, navíc Šanov umí v pravou chvíli i zvolnit, aby vám vzápětí naservíroval řádnou porci nářezu.“

Ano, v některých chvílích se styl skupiny blížil k pekelně rychlé formě punku - hardcore, ale sami členové s HC (snad i díky nejasnosti samotného výrazu „hardcore“) nikdy nechtěli nic mít. Ještě jednou Petr Korál: „Texty, jak říkají členové skupiny, jsou ze života. Tomu odpovídá i používání běžného jazyka s mnoha hovorovými výrazy. Jejich vidění světa se možná někomu může zdát odvážné nebo dokonce provokativní, avšak nenechme se mýlit. Jsou to texty adekvátní jejich věku a muzice.“

Provokace - to je přesný výraz pro jejich hudbu a texty. Šanov se nebál jít i do politických témat (píseň „Soviet Union“), do depresivních obrazů společenské reality („Na běžícím pásu“) a do boje proti všem (píseň „O nás“). V některých textech dokonce probleskávaly i rasistické tendence, vyvěrající z pocitu, že v Teplicích žije více Rómu, než by mělo. Ve výrazu Šanova nikdy nešlo o humor a nadsázku, ale o vzdor a koncentrovaný, ovšem zároveň upřímný vztek. M. Pištěk (nahradil J. Horvátha - viz níže) k tomu v Melodii (1990) říká: „Punk přímo poukazuje na věci, na problémy, přesně vyjadřuje pocity mládeže. Když si vezmu naše písničky (většinu textů dělá Radek) tak to v nich prostě najdu.“

Radovan Uhlíř vysvětluje tamtéž (zkráceno): „Ve čtrnácti jsem poslouchal Sex Pistols a myslel jsem si, že punk je pivo, rozbíjení hospod, že pudu a někomu rozšlapu auto nebo mu rozbiju držku a tak… Pak jsem začal hrát s FPB. utekl jsem z domova, vyhodili mě z učňáku, z práce, to jsem byl opravdu ten pankáč, jakej jsem chtěl bejt. Pak ty mý dřívější představy o punku padly. Uzavřel jsem se, vůbec s nikým se nestýkám, protože lidi jsou na mě alergický, stejně jako já na ně.“

Šanovský nekompromisní rachot nenechával nikoho chladným, v roce 1988 byl soubor dokonce v neoficiálních kruzích považován společně s HNF za nejlepší českou punkovou skupinu. Věčně nasraný Uhlíř za mikrofonem, Kalousek s Báčou téměř nehnutě bušící do kytary a baskytary neuvěřitelnou rychlostí, a vždy do půl těla svlečený živelný šílenec Horváth, bubeník jakoby vyšlý ze školy Keitha Moona. Není tedy divu, že ač skupina hrála i na „oficiálních“ místech (Rockfest, kluby v Praze), většinou se pohybovala po undergroundových mlýnech, stodolách a hospodách. Ale byla také jednou z mála tuzemských kapel, kterým se podařilo zahrát si i v zahraničí - účastnila se festiválků v Berlíně a v Polsku.

Soubor se také nevyhnul určitým personálním změnám. V druhé polovině roku 1988 odešli Báča a Horváth do dalšího teplického punku Divize T. Radovan Uhlíř se přejmenoval na Šantrůčka (oženil se a přijal jméno své manželky), přičemž od dubna 1989 si ke zpěvu po basových epizodách Appela a Oty Chlupsy přibral nakonec i tu baskytaru. Místo Julka se u bicích objevil skoro o generaci starší, již zmíněný Milan „Fred“ Pištěk (bývalý člen ústeckého Hobbitu). A tato sestava - Uhlíř, Kalousek, Pištěk - také zazářila na do té doby největší "ofišl" punk-HC akci Punkedén na pražském Žofíně v říjnu 1989. O měsíc poté tepličtí punkeři vystoupili na památném setkání českých emigrantských hudebníků v rámci přehlídky československé nezávislé kultury v polské Wroclavi.

Šanov představoval v rámci tehdejšího bolševického systému jednu z mála skutečně opravdových punkových kapel, u kterých punk nebyl jen kalkul a přihlášení se k určité módní vlně. Nebál se přímo pojmenovat a kritizovat atmosféru doby „zahnívajícího komunismu“ a s ním spojené některé negativní společenské jevy. Jeho angažovanost a upřímnost mu sice nasekala hodně problémů, ale nakonec - na ty byli všichni členové jakožto punkeři zvyklí. Soubor pak v devadesátých letech vydal i několik desek a s přestávkami hraje dodnes.

Další informace

Interpret Šanov 1
Titul Acid Mouse
Nosič CD
Typ nosiče CD
Dostupnost Skladem
Tracklist 1. Acid mouse I. 2:35
2. Matrix 3:26
3. Na kolenou 2:20
4. Kámen na kameni 3:25
5. Nebudem 3:29
6. Očima jiných 2:44
7. Barvy 2:50
8. Vším čím jsem - Acid mouse II. 2:33
9. Kudlanky 2:52
10. Svět na prodej 2:43
11. Inside the box 2:16
12. Nikdy neříkej nikdy 2:18
13. Se těšíme... 2:36
14. Sv. Otce (bonus) 4:52

Popis Formát: Audio CD
Žánr: Hardcore-Punk
Země: ČR, Teplice

Skupinu Šanov 1 si v září 1987 vybral jako náhradu za končící FPB manažér Petr Růžička. Po odchodu Waneka (1986) totiž „efpébéčka“ existovaly ještě asi rok v sestavě Krůta, Uhlíř, Nový a poté následoval rozpad. Petr Růžička k tomu říká v seriálu Bigbít: „Ale já jsem měl samozřejmě ty kšefty připravený a říkal jsem si, přece ty koncerty nepustím, to by byla strašná škoda, pustit koncert a kór v tý době. Tak jsem šel na Hrádek (hospoda v Teplicích - pozn. autora), tam jsem potkal Pavla Báču a slovo dalo slovo.“

Šanov 1 založil právě baskytarista a zpěvák Pavel Báča s bubeníkem Pavlem Kyselkou a asi po týdnu zkoušení se k nim přidal kytarista a zpěvák Petr „Biafra“ Čermák. Kapela pak ostrý punk nějakou dobu zkoušela, ale veřejně vystoupit se neodvažovala. V tomto ranném a syrovém stádiu soubor objevil manažér Růžička. P. Báča k tomu dodává: „Z vojny se vrátil Karel Kalousek a už po měsíci zkoušení jsme vyrazili na první koncert na Strahov (011).“

V prvním období existence skupinu Šanov 1 tedy představovali Pavel Báča (bg, voc), Karel "Galantní" Kalousek (g, voc), Petr „Biafra“ Čermák (g, voc) a Pavel Kyselka (ds). První vystoupení se odehrálo v listopadu 1987 na Strahovských kolejích. Kapela si poté odbyla i koncerty v zahraničí - v polském Zhořelci a v Berlíně. Na konci roku přišel z bývalých FPB zpěvák (a baskytarista) Radovan Uhlíř. Ten také v seriálu Bigbít osvětluje název kapely: „Šanov 1 je čtvrť v Teplicích, bejvalá milionářská a tam taky žili všichni zakládající členové.“

Na začátku roku 1988 Kyselku (odchod na vojnu) vystřídal Julek Horváth (ex-Už jsme doma, ds), a po rozporech s Růžičkou „byl odejit“ P. Čermák, takže soubor tvořila čtyřka Báča, Kalousek, Uhlíř a Horváth.

Šanov 1 se stal velkou atrakcí naší punkové scény. Hudební publicista Petr Korál o nich napsal v Melodii (1989): „Šanov hraje punk rock - a řádně ostrý. Není to však nějaká primitivní záležitost. Skladbám sice nechybí příznačná rychlost a agresivní projev, ale posluchači nehrozí únava z jednoduchosti a opakování se. Je to dáno vcelku silnými melodickými nápady, navíc Šanov umí v pravou chvíli i zvolnit, aby vám vzápětí naservíroval řádnou porci nářezu.“

Ano, v některých chvílích se styl skupiny blížil k pekelně rychlé formě punku - hardcore, ale sami členové s HC (snad i díky nejasnosti samotného výrazu „hardcore“) nikdy nechtěli nic mít. Ještě jednou Petr Korál: „Texty, jak říkají členové skupiny, jsou ze života. Tomu odpovídá i používání běžného jazyka s mnoha hovorovými výrazy. Jejich vidění světa se možná někomu může zdát odvážné nebo dokonce provokativní, avšak nenechme se mýlit. Jsou to texty adekvátní jejich věku a muzice.“

Provokace - to je přesný výraz pro jejich hudbu a texty. Šanov se nebál jít i do politických témat (píseň „Soviet Union“), do depresivních obrazů společenské reality („Na běžícím pásu“) a do boje proti všem (píseň „O nás“). V některých textech dokonce probleskávaly i rasistické tendence, vyvěrající z pocitu, že v Teplicích žije více Rómu, než by mělo. Ve výrazu Šanova nikdy nešlo o humor a nadsázku, ale o vzdor a koncentrovaný, ovšem zároveň upřímný vztek. M. Pištěk (nahradil J. Horvátha - viz níže) k tomu v Melodii (1990) říká: „Punk přímo poukazuje na věci, na problémy, přesně vyjadřuje pocity mládeže. Když si vezmu naše písničky (většinu textů dělá Radek) tak to v nich prostě najdu.“

Radovan Uhlíř vysvětluje tamtéž (zkráceno): „Ve čtrnácti jsem poslouchal Sex Pistols a myslel jsem si, že punk je pivo, rozbíjení hospod, že pudu a někomu rozšlapu auto nebo mu rozbiju držku a tak… Pak jsem začal hrát s FPB. utekl jsem z domova, vyhodili mě z učňáku, z práce, to jsem byl opravdu ten pankáč, jakej jsem chtěl bejt. Pak ty mý dřívější představy o punku padly. Uzavřel jsem se, vůbec s nikým se nestýkám, protože lidi jsou na mě alergický, stejně jako já na ně.“

Šanovský nekompromisní rachot nenechával nikoho chladným, v roce 1988 byl soubor dokonce v neoficiálních kruzích považován společně s HNF za nejlepší českou punkovou skupinu. Věčně nasraný Uhlíř za mikrofonem, Kalousek s Báčou téměř nehnutě bušící do kytary a baskytary neuvěřitelnou rychlostí, a vždy do půl těla svlečený živelný šílenec Horváth, bubeník jakoby vyšlý ze školy Keitha Moona. Není tedy divu, že ač skupina hrála i na „oficiálních“ místech (Rockfest, kluby v Praze), většinou se pohybovala po undergroundových mlýnech, stodolách a hospodách. Ale byla také jednou z mála tuzemských kapel, kterým se podařilo zahrát si i v zahraničí - účastnila se festiválků v Berlíně a v Polsku.

Soubor se také nevyhnul určitým personálním změnám. V druhé polovině roku 1988 odešli Báča a Horváth do dalšího teplického punku Divize T. Radovan Uhlíř se přejmenoval na Šantrůčka (oženil se a přijal jméno své manželky), přičemž od dubna 1989 si ke zpěvu po basových epizodách Appela a Oty Chlupsy přibral nakonec i tu baskytaru. Místo Julka se u bicích objevil skoro o generaci starší, již zmíněný Milan „Fred“ Pištěk (bývalý člen ústeckého Hobbitu). A tato sestava - Uhlíř, Kalousek, Pištěk - také zazářila na do té doby největší "ofišl" punk-HC akci Punkedén na pražském Žofíně v říjnu 1989. O měsíc poté tepličtí punkeři vystoupili na památném setkání českých emigrantských hudebníků v rámci přehlídky československé nezávislé kultury v polské Wroclavi.

Šanov představoval v rámci tehdejšího bolševického systému jednu z mála skutečně opravdových punkových kapel, u kterých punk nebyl jen kalkul a přihlášení se k určité módní vlně. Nebál se přímo pojmenovat a kritizovat atmosféru doby „zahnívajícího komunismu“ a s ním spojené některé negativní společenské jevy. Jeho angažovanost a upřímnost mu sice nasekala hodně problémů, ale nakonec - na ty byli všichni členové jakožto punkeři zvyklí. Soubor pak v devadesátých letech vydal i několik desek a s přestávkami hraje dodnes.
SKU BP0136-2
Ean 8595050213620
Rok vydání 2002
Pořadové číslo 1000050780
Sleva Sleva 11 %
Doporučená prodejní cena 219,00 Kč

  Zařazeno v kategoriích:
   Cesky-a-slovensky
   Šanov 1
   2002 - 6
   Šanov 1

Štítky produktu

Štítky oddělujte mezerou. Víceslovné uzavřete v apostrofech (').