Detaily
Formát: CD, Album
Žánr: Lidová hudba, Cimbálovka
Délka: 78:02 min.
Pěsničky z Bystřice - zpívá a hraje cimbálová muzika Troják z Valašské Bystřice
Obec Valašská Bystřice je známá pro svůj bohatý společenský život, do něhož výrazně přispívají místní dobrovolnické spolky s dlouholetou tradicí. Jedním z nich je Valašský soubor a cimbálová muzika Troják. Počátky val. souboru Troják se vztahují k roku 1991. Jeho historie je však mnohem hlubší, neboť navazuje na tradici Zezulkovy cimbálové muziky a odkaz Jana Stavinohy. Šiřitel a sběratel val. lidových písní, tanců, zvyků a obyčejů Jan Stavinoha hrával jako mladý se svým strýcem Josefem Fuskem na housle a violu v Zezulkové muzice v předválečném období v letech 1918 až 1930. Na vaašskobystřické písně byl patřičně hrdý a choval je ve velké úctě. Na sklonku života odkázal své zápisky lidových písní s vlastnoručním věnováním vnučce Anně Adamcové.
Ta se zasloužila o vznik Valašského souboru a cimbálové muziky Troják, kterou primášuje. Spolu se svým manželem Janem Adamcem, současným zpěvákem cimbálové muziky, vychovali čtyři děti, kterým předali lásku k Valašsku a jeho lidovým tradicím. Všem dětem poskytli hudební vzdělání a to se stalo základem pro vznik rodinné cimbálové muziky. Tato cimbálová muzika začala své působení v roce 1996.
Nejstarší dcera Anna hrála v muzice na cimbál od jejího založení , až do roku 2006, kdy se provdala a odstěhovala do Blanska. Dcera Petra současně působí v muzice jako kontráška a cimbalistka, vede dětskou taneční složku a věnuje se mladé cimbálovce Štverák. Syn Jan zastává hru druhých houslí. Nejmladší syn Lukáš zpestřuje činnost muziky sólovým zpěvem a hraje obligátní housle. Současnou podobu cimbálové muziky doplňuje Pavel Bolek – basista z Hážovic, na cimbál vypomáhá Anežka Tkáčová z Rožnova pod Radhoštěm a uměleckým vedoucím muziky je Libor Obšivač z Valašské Bystřice, hráč na zobcové flétny.
Repertoár cimbálové muziky se snaží navázat na tradiční Zezulkovu cimbálovou muziku a kromě valašskobystřických písní a tanců jej rozšiřuje o hudební folklór celého Valašska. V repertoáru souboru nalezneme písňové a taneční písma vztahující se k výročním zvykům a obyčejům (kácení máje, dožínkové slavnosti, vánoční koledy). Taneční složka prezentuje mnoho figurálních tanců a zahrnuje taky dětský folklór. Název Valašského souboru i muziky byl odvozen od hory Tanečnice, nejvyšší hory ve Valašské Bystřici, která má tři vrcholy a jeden z místních názvů této hory je Troják.