Detaily
Formát: Audio CD, Kompilace
Žánr: Hardcore, Punk
Země: USA
Kompilace těch nejlepších hitů americké hardcore punkové kapely Black Flag.
Sestava:
Keith Morris - zpěv (1, 4–5, 10)
Ron Reyes - zpěv (6)
Dez Cadena - zpěv (3, 11), rhythm kytara (2)
Henry Rollins - zpěv (2, 7–9, 12)
Greg Ginn - sólová kytara (všechny skladby)
Chuck Dukowski - baskytara (1–6, 10–11)
Kira Roessler - baskytara (7–9, 12)
Brian Migdol - bicí (1, 4–5, 10)
Robo - bicí (2-3, 6, 11)
Bill Stevenson - bicí (7–9, 12)
Black Flag byla losangeleská skupina, která svým agresivním průrazným zvukem stála u zrodu termínu hardcore. Inspirovala mnoho významných skupin, agresivním a experimentálním soundem se rovněž podepsala u vzniku stylu grunge. Kapely jako například skupinu Nirvana a Mudhoney otevřeně citovali Black Flag jako velký vzor a na koncertech hráli skladby od Black Flag. Založil ji v roce 1977 kytarista Greg Ginn společně s baskytaristou Chuckem Dukowskim, bubeníkem Brianem Migdolem a zpěvákem Keithem Morrisem.
Současně se skupinou si Ginn a Dukowski založili i vlastní nahrávací firmu SST, u které Black Flag vydali v roce 1978 debutové čtyřpísňové EP "Nervous Breakdown". To zabodovalo svou tvrdostí a přímočarostí a Black Flag se během krátké doby stali vítanou koncertní atrakcí po celé Kalifornii.
Po dalších třech EP ("Jealous Again" a "Six Pack") natočených ve stále se měnících sestavách (za bicí zasedl Roberto "Robo" Valverde, mikrofon po Morrisovi převzal Chavo Paderast, kterého následně vystřídal Dez Cadena) dorazil do kapely charismatický mladík-intelektuál Henry Rollins, disponující stylově drsným vokálem. I jeho zásluhou se debutové album "Damaged" (1981), nabité patnácti drtícími songy, stalo absolutní klasikou celé hardcore-punkové scény (natočeno bylo v sestavě Ginn, Rollins, Dukowski, Robo a Cadena, který se chopil druhé kytary). Ani v následujících letech se Black Flag nevyhnuli dalším personálním změnám. Nejdříve odešel Robo, kterého na krátko nahradil Emil Johnson (zabubnoval si na EP "TV Party" z roku 1982), nastálo pak Bill Stevenson z Descendents. Současně kapelu opustil i Cadena.
Ve stejné době vrhla firma SST na trh dvě retrospektivní kompilace "Everything Went Black" a "The First Four Years", mapující raná léta skupiny. Pouze ve trojici (Ginn - kytara, basa, Rollins - zpěv a Stevenson - bicí) natočili Black Flag v roce 1984 druhé studiové album "My War" s výrazně pozměněným temným, metalovým zvukem. Ve stejném roce (už posilněni o nového člena, baskytaristku Kiru Roessler), stihli Black Flag vydat ještě dvě alba. Nejdříve se objevilo experimentální album "Family Man", kde jedna polovina desky byla tvořena mluveným slovem a druhá instrumentálními skladbami. V závěru roku pak přidali nekompromisní hardcore/metalové album "Slip It In", které vycházelo ze soundu desky "My War", bylo ale mnohem agresivnější, naléhavější a hutnější.
V roce 1985 po nepříliš výrazném albu "Loose Nut" a dalším experimentu v podobě instrumentálního jazzového EP "The Process Of Wedding Out" se Black Flag nadechli k poslednímu albovému počinu - "In My Head". Na něm se propracovali ke zcela individuálnímu, sebevědomému projevu a ve spojení Ginnovi schizoidní kytary a Rollinsova nenávistného řevu až fyzicky atakovali posluchače. V závěru roku pak odešel Stevenson, nahradil ho Anthony Martinez, který stačil ještě s Black Flag natočit živé album "Who's Got the 10½? ". Krátce nato ale kapelu opustil její lídr Greg Ginn, čímž se Black Flag potichu a bez ohlášení rozpadli. V roce 1986 ještě vyšlo EP "Minuteflag", natočené o rok dříve při společném jam-session členů Black Flag a The Minutemen. Posledním studiovým materiálem kapely je potom "posmrtné" EP "I Can See You" z roku 1989, které bylo pořízeno krátce před odchodem Billa Stevensona.
