Detaily
Formát: CD, Album, Reissue
Původní vydání: 1997
Žánr: Jazz
Oba světy: dva světy… najednou. Ve smyslu „toho nejlepšího z obou světů“, kdy člověk chce nejen všechno získat, ale zároveň nabídnout to nejlepší z každého vesmíru. Both Worlds představuje nový krok v tvorbě Michela Petruccianiho – snahu propojit odlišné (id)entity a spojit to nejcennější z jejich vzájemných prvků v rámci turné, nahrávání alba a rozsáhlého uměleckého projektu. Dualismus, ale také rovnováha.
Rovnováha geografická, od Paříže po New York, i kulturní – se třemi evropskými hudebníky a třemi Američany. Both Worlds je jasným svědectvím plodného setkání dvou světů: skladatele a aranžéra, spolupráce dvou tvůrčích prostorů, které jsou rozdílné, a přesto vzájemně kompatibilní.
Michel Petrucciani zde poprvé ve své kariéře svěřil své nejzdařilejší skladby jinému jazzovému „krejčímu na míru“ a básníkovi zvuku, Bobu Brookmeyerovi. Výsledkem je magické dílo, které si uchovává charakteristický rys Petruccianiho tvorby – spojení „dvou světů“: kompozice prodchnuté klasikou a jazzovými standardy, podpořené jednou z nejmodernějších rytmických sekcí své doby.
Radost, melancholie, humor i proměnlivé nálady – tato nahrávka nabízí bohatou emocionální paletu a množství hudebních odkazů, mimo jiné na Rodgers & Hart (Petite Louise), Return to Forever (35 Seconds of Music and More), Maurice Chevaliera (On Top of the Roof) či hollywoodské muzikály, například Chloé Meets Gershwin s odkazy na A Foggy Day nebo Seven Brides for Seven Brothers Johnnyho Mercera.V rámci bohaté diskografie představuje album Both Worlds výraznou inovaci a ukazuje tvorbu Michela Petruccianiho v novém světle. Pianista zde poprvé sestavil skutečnou kapelu a vytvořil homogenní formaci, v níž jeho přítomnost a role již nejsou vnímány jako dominantní prvek. Zatímco v mnoha předchozích nahrávkách klavír často vystupoval nad rytmickou sekcí a byl zřetelně akcentován, Both Worlds Petruccianiho vědomě začleňuje do kolektivu a činí z něj integrální součást celku. Umožňuje mu tak být lídrem, aniž by se tak musel chovat.Další novinkou je způsob, jakým Michel Petrucciani pracuje s dechovými nástroji. Ty zde již nevystupují pouze jako sólové hlasy, ale získávají nový význam jako doprovod a kontrapunkt. Tato nahrávka mohla vzniknout jen díky intenzivní spolupráci skladatele a aranžéra, k jejímu konečnému tvaru však zásadně přispěla i nečekaná producentská role bubeníka Steva Gadda. Díky svým bohatým zkušenostem z nejrůznějších hudebních kontextů a pevnému přátelství s Michelem Petruccianim dokázal nabídnout fundované podněty a především cenné strukturální návrhy.Oba světy jako dvě rovnocenné strany jedné mince – dílo Michela Petruccianiho se zde jeví dvojnásobně velkorysé a promlouvá jazykem, který je co nejjednodušší a zároveň nejuniverzálnější.
Thierry Pérémarti, New York, září 1997
