Detaily
Formát: Audio CD, Reedice, Digipack, 2. album
Žánr: Folk
Země: Velká Británie
1. vydání: 1970
Stopáž: 39:09
Bryter Layter je druhé studiové album britského písničkáře Nicka Drakea. Jeho nahrávání probíhalo v londýnském studiu Sound Techniques za produkce Joea Boyda. Album bylo vydáno 1. listopadu 1970 prostřednictvím vydavatelství Island Records.
Účinkují:
Nick Drake − kytara, zpěv
John Cale – viola, cembalo, celesta, klavír, varhany
Dave Pegg − baskytara
Dave Mattacks – bicí
Richard Thompson – sólová kytara
Ray Warleigh – altsaxofon
Mike Kowalski − bicí
Paul Harris – klavír
Ed Carter – baskytara
Lyn Dobson – flétna
Chris McGregor – klavír
P. P. Arnold – vokály v pozadí
Doris Troy – vokály v pozadí
Robert Kirby − aranže smyčců, aranže žesťových nástrojů
Nick Drake (* jako Nicholas Rodney Drake; 19. června 1948 Rangún, Myanmar − 25. listopadu 1974 Tanworth-in-Arden, Warwickshire, Anglie) byl britský folkový písničkář a skladatel. V době jeho kariéry měl velmi malé množství posluchačů. Jeho práce během let začala být uznávána a dnes je považován za jednoho z nejvlivnějších anglických písničkářů posledních padesáti let. Když bylo Drakeovi dvacet let, podepsal smlouvu s Island Records a v roce 1969 vydal své debutové album s názvem Five Leaves Left. Do roku 1972 nahrál dvě další alba, Bryter Layter (1970) a Pink Moon (1972). Ani jedno z nich nemělo prakticky žádný úspěch.
Trpěl depresemi, insomnií a chorobnou plachostí, která mu zabraňovala ve vystupování před publikem. Z tohoto důvodu jeho hudba nebyla tehdejším posluchačům téměř známa a jeho desky se prodávaly velmi zvolna. Témata jeho depresí se často odrážela v jeho textech. Po dokončení nahrávání jeho třetího alba Pink Moon ustoupil z živého hraní i nahrávání, usadil se v domě svých rodičů na venkově v Warwickshire. Dne 25. listopadu 1974 zemřel na předávkování amitriptylinem a předepsanými antidepresivy, bylo mu 26 let.
Jeho hudba byla dostupná v první polovině sedmdesátých let, ale v roce 1979 vyšlo retrospektivní album Fruit Tree, které obsahuje písně z všech jeho tří alb. V polovině osmdesátých let ho označilo jako svůj vzor několik hudebníků, mezi které patří například Robert Smith, David Sylvian a Peter Buck. V roce 1985 pro něj napsala skupina The Dream Academy píseň „Life in a Northern Town“. Počátkem devadesátých let ho jako svůj vliv označili například Kate Bush, Paul Weller a The Black Crowes. Jeho první biografie se na trhu objevila v roce 1997, následující rok vyšel dokumentární film A Stranger Among Us. V roce 2000 použila firma Volkswagen titulní skladbu z jeho alba Pink Moon v televizní reklamě a během jednoho měsíce se prodalo více jeho alba, než v posledních třiceti letech.