Detaily
Formát: Audio CD, Reedice, 10. album
Žánr: Metal, Electronic
Styl: Industrial Metal
Země: Německo
Jedna z nejsilnějších metalových desek roku 2008!!! Desátá nahrávka skupiny, bez níž by nikdy nevznikli kultovní Rammstein. Oomph! jsou učitelé celé německé metalové scény.
Pět let starým albem "Wahrheit oder Pflicht" Oomph! využili slabšího období Rammsteinů a posunuli se do pozice metalové jedničky na trhu našich západních sousedů. V tuzemsku jsou sice wolfsburgští veteráni hardrockové scény stále ve stínu Rammstein, přesto si po zásluze postupně získávají obdiv českých fanoušků. Po "Wahrheit oder Pflicht" následovalo pokračování nastoleného trendu pod názvem "GlaubeLiebeTod" a v roce 2008 Oomph! trilogii ukončili pomocí desky "Monster", která je vůbec nejkompaktnějším albem Oomph! poslední dekády.
Deset vydaných desek během dvaceti let na scéně - člověka tyto počty logicky svádí k myšlence, že se Oomph! musí opakovat a nemají nové generaci posluchačů co nabídnout. Zmýlená neplatí, každé album Oomph! je jiné. Zatímco v devadesátých letech byly desky "Wunschkind" nebo "Unrein" pro náhodného posluchače nestravitelné, dnes Oomph! neposlouchají jen ortodoxní zastánci tvrdých stylů, ale i kravaťáci při cestě do práce nebo puberťáci při jízdě U-Bahnem. Oomph! nevyměkli, jen se otevřeli širší veřejnosti.
Největší rozdíl od posledních desek je v textech. Dero své myšlenky už neskrývá mezi řádky, ale přímočaře je hází na prázdný stůl jako trumfy. Charismatický Dero už dnes nemá potřebu skládat písně o bolesti a vině, jako tomu bylo na albech "Hast du geglaubt", "Krüppel" nebo "Wunschkind". Tím vším sice písně ztrácí na agresivitě, jenže získávají na věrohodnosti, intimitě a melancholii. Oomph! navíc zapracovali na melodiích a kromě tvrdých poloh ukázali i jakési rozněžnění, což magicky přitahuje fanynky, a fanouškovskou základnu tak dnes tvoří minimálně z poloviny dívky.
Oomph! se oproti minulým dvěma deskám vrátili k elektronice a píseň "Revolution" je doslova elektronickou hymnou. Důležitým faktorem v jejich hudbě jsou i synťáky, typickými zástupci v této kategorii jsou "Wer schön sein will muss leiden" nebo duet s Martou Jandovou z Die Happy v písni "Bis zum Schluss". Zajímavé je i experimentování s dávno zapomenutými nástroji, pochod "In deinen Hüften" začíná zvukem akordeonu a i v jiných písních lze zaznamenat rozličné nástroje. Změnou oproti minulosti je i jistá deprese, která je z textů i temné hudby cítit - smrt je velice půvabně probírána v baladě "6 Fuss tiefer" stejně jako v "Geborn zu sterben".
Z celkové koncepce alba se vymyká píseň "Die Leiter", kde se Oomph! přiblížili zvuku Rammstein z alb "Herzeleid" nebo "Sehnsucht", přesto je tato píseň jednou z nejpůsobivějších a nejsilnějších na desce. Pomyslnou třešničkou na dortu je pak píseň "Wach auf!", která je známá ze snímku "Alien vs. Predator 2".
Album jako celek působí melancholicky, přesto sympaticky. "Monster" nabízí řadu písní s hitovým potenciálem a přítomné silné melodie jsou zárukou, že se deska neoposlouchá. Nové album lze označit za vůbec nejtvrdší z celé trilogie, ve které sice není cítit žádná progrese, jenže tu Oomph! ke své tvorbě nepotřebují. Oomph! nestagnují, jen jsou na vrcholu, a tak se řídí podle úspěšně zaběhnutého schématu a hudbu i popularitu si patřičně užívají.