Detaily
Formát: CD, Compilation
Žánr: Rock
"Collection" je kompilační album kapely Stranglers, které bylo vydáno v roce 1998.
The Stranglers jsou anglická punkrocková skupina, založená 11. září 1974 ve městě Guildford v Surrey. Jejich původní název byl The Guildford Stranglers a jejich vzory se stali Ramones. Byli jedna z mála punkových kapel se specifickým zvukem kláves. Po skončení punkrockové éry se přeorientovali na new wave, pub rock a později na post-punk.
Zakladatelem kapely byl bubeník Jet Black, původně podnikatel z Guildfordu, který velmi toužil hrát v kapele. Jako prvního člena do kapely objevil Hugha Cornwella - talentovaného kytaristu, který byl mimo jiné i držitelem bakalářského titulu z biochemie. Společně s Blackem tak připravovali různé hudební nápady a vychytávky. Dlouhou dobu se jim však nedařilo sehnat dobrého basáka. Tím se ale nakonec stal Jean-Jacques Burnel a kapelu ještě doplnil kytarista Hans Wärmling. Ten však byl záhy nahrazen mistrem na klávesové nástroje, Dave Greenfieldem.
Jet Black pronajal dům v malé vesničce Chiddingfold a kapele zde skoro celý rok připravovala svůj materiál. Vystupovali v různých barech v Guildfordu a okolí, počet koncertů rostl, stejně jako zájem o skupinu, ale žádná nahrávací společnost zatím nepřicházela s nabídkou smlouvy. Až v roku 1976 se kapele podařilo podepsat kontrakt se společností United Artists.
Debutové album Rattus Norvegicus tak vychází v roku 1977. Kapela se díky úspěchu tohoto alba stává nedílnou součástí vzrůstající punkové scény v Anglii. Předskakují Patti Smith Group nebo Ramones při jejich první návštěvě Londýna. V roce 1977 zároveň vychází i druhé album skupiny nazvané No More Heroes. V roce 1978 jim vychází třetí řadové album Black and White, kde se nachází velké hity jako například Nice ´N´ Sleazy.
Ke konci roku 1979 také následuje skvělé album Raven. A poté následují další vydařené desky jako Gospel According to Meninblack a La Folie z roku 1981, které obsahuje asi největší hity skupiny Golden Brown. Píseň vyvolala kontroverze a novináři ji označovali jako oslavu Heroinu.
V roce 1982 kapela podepisuje kontrakt s vydavatelstvím Epic Records a následně nahrávají temné a značně depresivní album Feline. Deska je zvláštní také tím, že v ní poprvé znějí elektrické bicí a hraje tam pouze akustická kytara. Kapele se mimořádně daří a hned v roce 1984 následuje další album Aural Sculpture.
U kapely je však znát jasný příklon k popovějším melodiím a tak za dva roky vychází další album Dreamtime, kde kapela mimo jiné přibrala tříčlennou dechovou sekci. Album provází velký úspěch a nachází se na něm další velký hit kapley „Always the Sun“, který se stal velkým hitem v rádiích. V roce 1990 po vydání alba 10 však z osobních důvodů odchází Hugh Cornwell a svůj odchod komentuje slovy, že je podle něj kapela už vyčerpaná a také si stěžoval na zlé vztahy se svými spoluhráči, zejména s Burnelem.
Stranglers však pokračovali dále, přibrali kytaristu Johna Ellise, bývalého člena The Vibrators a jako zpěváka zvolili Paula Robertse. Kapela se tak vrací k rokenrolovějšímu zvuku a v devadesátých letech tak vydávají čtyři vydařené desky. John Ellis odchází v roce 2000 a nahrazuje ho Baz Warne, bývalý basák Toy Dolls. V roce 2006 odchází i Paul Roberts a Stranglers se tak opět stávají čtyřčlennou partou jako před lety s Cornwellem.
Zatím poslední deskou kapely zůstává řadovka Giants z roku 2012 a ve stejném roce vydávají také akustický živák nahraný v Bruggách v Belgii. 20. 4. 2012 kapela vystoupila v pražském klubu Rock Cafe. Začátkem roku 2014 kapela zahájila rozsáhlé turné na počest 40. výročí založení kapely.