Detaily
Formát: 2x CD, MP3, Audiokniha
Žánr: Mluvené slovo
Délka: 16 hodin 29 minut
Autor: Umberto Eco
Čtou: Igor Bareš, David Švehlík
Režie: Michal Bureš
Lhát je tak snadné. Zničit někoho jen o málo těžší. Teď jde pouze o to, kdo dá víc.
Veřejné mínění Paříže ovládla Dreyfusova aféra a v ústraní jednoho bytu dožívá záštiplný stařec, který k tomu pozdvižení značně přispěl. Právě prostřednictvím deníku lháře, podvodníka a falzifikátora Simona Simoniniho (1837–1898) nahlédneme do zákulisní politické historie 19. století, bohaté na intriky, atentáty i spiknutí. S důkladnou znalostí reálií, s humorem a nadsázkou Umberto Eco vykresluje mnohdy zábavné konspirační metody s hrůznými následky – především zrod nechvalně proslulého pamfletu Protokoly sionských mudrců, jenž prý vznikl v Praze a později měl Hitlera inspirovat k holokaustu. Před užaslým posluchačem defilují podzemní stoky plné krys a mrtvol, falešní notáři i vědečtí šarlatáni, revolucionáři s doutnáky, hysterické satanistky a řada dalších figurek, které však v napjaté dobové atmosféře Evropu směrují k bolestně známé budoucnosti.
Autora Jména růže Umberta Eca odedávna zajímalo, co je živnou půdou zášti. Na základě dobových pramenů vyfabuloval fascinující opus o kořenech zla.
Český překlad románu získal v anketě Lidových novin titul Kniha roku 2011.
„Tahle literární senzace povznáší pátrání po pachateli do zcela nových výšin. Mnohovrstevnatá záhada Simoniniho osobnosti udržuje publikum neustále ve střehu tím, jak mu jeho činy i zločiny nejdou na rozum.“ – Kirkus Reviews
„Velké dílo o velké nenávisti, velkých předsudcích založených na slepé nevědomosti a především o cestě ke vzniku antisemitského falza, které významně ovlivnilo dějiny 20. století: Protokolů sionských mudrců. Čtenářům se naskytne pohled na odvrácenou stranu skutečnosti – stejné skutečnosti, o které se s úspěchem učíme ve školách. Autorova evokace předminulého století je opravdu velmi působivá. (…) Eco jako by poskládal historickou skutečnost tak, aby vzniklo bílé místo pro jeho hlavního, tentokrát fiktivního hrdinu.“ – iliteratura.cz
„Autor znamenitě staví na ironii dějin nahlížené jako zlý sen. A Simoniniho horečnaté tlachy stěží přispívají k tomu, abychom se z té děsivé můry probudili.“ – The Guardian
„V Pražském hřbitově se zřejmě propojují obě stránky Ecovy románové tvorby. Zaprvé rozvernější historická beletrie s tradičnějším příběhovým rámcem. A zadruhé analytičtější soudobá díla, která vyprávění často zastavují, nechávají hrdiny diskutovat a rozmýšlet. (…) Zkrátka těšit se mohou milovníci seriózní i žánrové literatury 19. století.“ – aktualne.cz
„Kdoví, kolik je na světě ještě lidí, kteří jsou přesvědčeni o hrozbě nějakého spiknutí. Tahle forma se dá vyplňovat po libosti, své spiknutí může mít kdokoli. (…) Lidé věří jen tomu, co už vědí, a právě v tom spočívá krása univerzální formy Spiknutí. (…) Když špeh prodává cosi nového, nemusí udělat nic jiného, než že převypráví cosi, co se dá najít v každém antikvariátu." – ukázka z textu
