Detaily
Formát: CD, Album
Žánr: Klasika
Účinkují:
Stephan Genz - baritone
Bernarda Fink - soprano
Roger Vignoles - piano
Hugo Wolf (13. března 1860, Slovinský Hradec – 22. února 1903, Vídeň) byl rakouský hudební skladatel působící v druhé polovině 19. století.
V roce 1878 ho jeho přítel, skladatel Adalbert von Goldschmidt, vzal s sebou do nevěstince, kde se patrně nakazil syfilidou, která způsobila později jeho šílenství a smrt. V té době si vytvořil citový vztah k ženě jměnem Melanie Kochertová. Několik let se probíjel, jak se dalo, neúspěšný a nenaplněný, a přestože mu Goldschmidt obstaral v roce 1881 místo dirigenta v Salcburku, brzy se nepohodl s nadřízenými a vrátil se do Vídně.
Nejistoty provázely i jeho komponování (v letech 1876–1879 začal a záhy zanechal nejméně tři symfonie) ve všech žánrech kromě písní. Ale i zde byl zraněn, když v roce 1879 ukázal několik písní Brahmsovi, který mu poradil, aby se zdokonalil ve kontrapunktu. V roce 1887 Wolfovi zemřel otec a on si postěžoval, že pro „něj moje hudba nikdy nezněla“.
Téměř okamžitě se však na něj usmálo štěstí, když na konci téhož roku mu vydavatel uveřejnil dvanáct jeho písní. Zaplavil ho optimismem a vstoupil do tvůrčího období, o němž se nikdy ani neodvážil snít. V únoru 1888 si pronajal dům ve Vídeňském lese a během tří měsíců zhudebnil více než čtyřicet Morikeho básní.
Brzy následovaly další písně na slova Eichendorffa a Goetheho a v listopadu 1890 již měl na svém hudebním kontě více než stosedmdesát písní. Kromě písní napsal v devadesátých letech Italskou serenádu a operu Corregidor, jež byla uvedena v roce 1896 v Mannheimu.
Žánr: Klasika
Účinkují:
Stephan Genz - baritone
Bernarda Fink - soprano
Roger Vignoles - piano
Hugo Wolf (13. března 1860, Slovinský Hradec – 22. února 1903, Vídeň) byl rakouský hudební skladatel působící v druhé polovině 19. století.
V roce 1878 ho jeho přítel, skladatel Adalbert von Goldschmidt, vzal s sebou do nevěstince, kde se patrně nakazil syfilidou, která způsobila později jeho šílenství a smrt. V té době si vytvořil citový vztah k ženě jměnem Melanie Kochertová. Několik let se probíjel, jak se dalo, neúspěšný a nenaplněný, a přestože mu Goldschmidt obstaral v roce 1881 místo dirigenta v Salcburku, brzy se nepohodl s nadřízenými a vrátil se do Vídně.
Nejistoty provázely i jeho komponování (v letech 1876–1879 začal a záhy zanechal nejméně tři symfonie) ve všech žánrech kromě písní. Ale i zde byl zraněn, když v roce 1879 ukázal několik písní Brahmsovi, který mu poradil, aby se zdokonalil ve kontrapunktu. V roce 1887 Wolfovi zemřel otec a on si postěžoval, že pro „něj moje hudba nikdy nezněla“.
Téměř okamžitě se však na něj usmálo štěstí, když na konci téhož roku mu vydavatel uveřejnil dvanáct jeho písní. Zaplavil ho optimismem a vstoupil do tvůrčího období, o němž se nikdy ani neodvážil snít. V únoru 1888 si pronajal dům ve Vídeňském lese a během tří měsíců zhudebnil více než čtyřicet Morikeho básní.
Brzy následovaly další písně na slova Eichendorffa a Goetheho a v listopadu 1890 již měl na svém hudebním kontě více než stosedmdesát písní. Kromě písní napsal v devadesátých letech Italskou serenádu a operu Corregidor, jež byla uvedena v roce 1896 v Mannheimu.
Další informace
Interpret | Hugo Wolf |
---|---|
Titul | Eichendorff Lieder |
Nosič | CD |
Typ nosiče | CD |
Dostupnost | Hned |
Tracklist | 1. Lieber alles 2. Der Glücksritter 3. Heimweh 4. In der Fremde I (Da fahr' ich still im Wagen) 5. In der Fremde II (Ich geh' durch die dunklen Gassen) 6. In der Fremde III (Wolken, waldwärts gegangen) 7. Der Schreckenberger 8. Der verzweifelte Liebhaber 9. Der Scholar 10. Das Ständchen 11. Nachtzauber 12. Die Zigeunerin 13. Der Musikant 14. Nachruf 15. Rückkehr 16. Waldmädchen 17. Die Kleine 18. Verschwiegene Liebe 19. Der Soldat I (Ist auch schmuck nicht mein Rößlein) 20. Der Soldat II (Wagen mußt du und flüchtig erbeuten) 21. Der Freund 22. Erwartung 23. Unfall 24. Die Nacht 25. Liebesglück 26. Seemanns Abschied |
Popis | Formát: CD, Album Žánr: Klasika Účinkují: Stephan Genz - baritone Bernarda Fink - soprano Roger Vignoles - piano Hugo Wolf (13. března 1860, Slovinský Hradec – 22. února 1903, Vídeň) byl rakouský hudební skladatel působící v druhé polovině 19. století. V roce 1878 ho jeho přítel, skladatel Adalbert von Goldschmidt, vzal s sebou do nevěstince, kde se patrně nakazil syfilidou, která způsobila později jeho šílenství a smrt. V té době si vytvořil citový vztah k ženě jměnem Melanie Kochertová. Několik let se probíjel, jak se dalo, neúspěšný a nenaplněný, a přestože mu Goldschmidt obstaral v roce 1881 místo dirigenta v Salcburku, brzy se nepohodl s nadřízenými a vrátil se do Vídně. Nejistoty provázely i jeho komponování (v letech 1876–1879 začal a záhy zanechal nejméně tři symfonie) ve všech žánrech kromě písní. Ale i zde byl zraněn, když v roce 1879 ukázal několik písní Brahmsovi, který mu poradil, aby se zdokonalil ve kontrapunktu. V roce 1887 Wolfovi zemřel otec a on si postěžoval, že pro „něj moje hudba nikdy nezněla“. Téměř okamžitě se však na něj usmálo štěstí, když na konci téhož roku mu vydavatel uveřejnil dvanáct jeho písní. Zaplavil ho optimismem a vstoupil do tvůrčího období, o němž se nikdy ani neodvážil snít. V únoru 1888 si pronajal dům ve Vídeňském lese a během tří měsíců zhudebnil více než čtyřicet Morikeho básní. Brzy následovaly další písně na slova Eichendorffa a Goetheho a v listopadu 1890 již měl na svém hudebním kontě více než stosedmdesát písní. Kromě písní napsal v devadesátých letech Italskou serenádu a operu Corregidor, jež byla uvedena v roce 1896 v Mannheimu. |
SKU | CDA66909 |
Ean | 0034571169095 |
Rok vydání | 1998 |
Pořadové číslo | 1000051435 |
Sleva | SLEVA10 |
Manufacturer's Suggested Retail Price | 439,00 Kč |
Zařazeno v kategoriích:
Klasika
Hugo Wolf
1998 - 5