Detaily
Formát: 2x CD, Album
Žánr: Klasika
Skladatel: Leoš Janáček (1854–1928)
• JEJÍ PASTORKYŇA - Opera o třech jednáních podle stejnojmenné činohry Gabriely Preissové (1862–1946), verze 1916
Obsazení:
Jenůfa – Libuše Domanínská
Stařenka – Soňa Červená
Laca – Antonín Jurečka
Jano – Míla Ledererová
Stárek – Vlastimil Šíma
Kostelnička – Marie Steinerová
Števa – Jaroslav Ulrych
Barena – Cecílie Strádalová
Pastuchyňa – Jarmila Lenská
Rychtář – Rudolf Asmus
Rychtářka – Helena Buriánová
Karolka – Marie Súkopová-Burešová
Tetka – Števa Svídová
Hlas – František Mikulica
Sbor opery SD Brno / sbormistr Benedikt Volauf
Symfonický orchestr Brněnského rozhlasu,
dirigent Břetislav Bakala
Čs. rozhlas Brno 25.–28. 3. 1953
• ZÁPISNÍK ZMIZELÉHO - pro tenor, alt, tři ženské hlasy a klavír na slova neznámého autora (Ozefa Kaldy 1871–1921), 1921
Obsazení:
Janíček – Josef Válka
Zefka – Soňa Červená
Ženský komorní sbor
Břetislav Bakala – klavír
Čs. rozhlas Brno 11. 8. 1953
JANÁČKOVO JEVIŠTNÍ A KOMORNÍ DRAMA
Ve dvou moravských příbězích – slovácké Její pastorkyni a valašském Zápisníku zmizelého – zhudebnil Leoš Janáček (1854–1928) vášnivé vztahy mladých lidí. První příběh s tragickým důsledkem poklesku a silným rozjasněním lidským, citovým i duchovním. Druhý s vědomým selháním a s rozhodnutím nést za ně veškerou odpovědnost.
Její pastorkyňa vznikla podle činohry Gabriely Preissové (1862–1946), poprvé uvedené 9. 11. 1890 v Národním divadle v Praze. Janáček zhustil činoherní text a vytvořil úchvatné operní drama s opravdovostí a účinností. Důsledně uplatnil skladatelské přesvědčení o hudební nosnosti nápěvků, o přirozenosti opakování slov a o nejužším rytmickém i harmonickém sepětí hudby s dějem. V průběhu komponování ho hluboce zasáhlo úmrtí dcery Olgy, hudební citovost je zde proto mnohem osobnější a lyričtější než v jakémkoli jiném jeho díle. Ohlas Janáčkovy Její pastorkyně nebyl okamžitý, ale dozrál a nepolevuje v celosvětovém rozsahu.
Předlohou k Zápisníku zmizelého byla básnická zpověď neznámého autora (později vypátraného Ozefa Kaldy, 1871–1921), otištěná v brněnských Lidových novinách 14. a 21. 5. 1916. Janáčka příběh zaujal, ale ke kompozici se rozhodl až po vlastním, podobně nečekaném citovém prožitku. Skladatelovo vcítění do jednání postav je i zde bezvýhradné a v závěru opět dospívá k nadhledu a rozjasnění. Hudební podoba Zápisníku zmizelého a nároky na pěvce i klavíristu nemají ve světové tvorbě obdoby. Janáčkův skladatelský rukopis představují v krystalicky čisté podobě.
Žánr: Klasika
Skladatel: Leoš Janáček (1854–1928)
• JEJÍ PASTORKYŇA - Opera o třech jednáních podle stejnojmenné činohry Gabriely Preissové (1862–1946), verze 1916
Obsazení:
Jenůfa – Libuše Domanínská
Stařenka – Soňa Červená
Laca – Antonín Jurečka
Jano – Míla Ledererová
Stárek – Vlastimil Šíma
Kostelnička – Marie Steinerová
Števa – Jaroslav Ulrych
Barena – Cecílie Strádalová
Pastuchyňa – Jarmila Lenská
Rychtář – Rudolf Asmus
Rychtářka – Helena Buriánová
Karolka – Marie Súkopová-Burešová
Tetka – Števa Svídová
Hlas – František Mikulica
Sbor opery SD Brno / sbormistr Benedikt Volauf
Symfonický orchestr Brněnského rozhlasu,
dirigent Břetislav Bakala
Čs. rozhlas Brno 25.–28. 3. 1953
• ZÁPISNÍK ZMIZELÉHO - pro tenor, alt, tři ženské hlasy a klavír na slova neznámého autora (Ozefa Kaldy 1871–1921), 1921
Obsazení:
Janíček – Josef Válka
Zefka – Soňa Červená
Ženský komorní sbor
Břetislav Bakala – klavír
Čs. rozhlas Brno 11. 8. 1953
JANÁČKOVO JEVIŠTNÍ A KOMORNÍ DRAMA
Ve dvou moravských příbězích – slovácké Její pastorkyni a valašském Zápisníku zmizelého – zhudebnil Leoš Janáček (1854–1928) vášnivé vztahy mladých lidí. První příběh s tragickým důsledkem poklesku a silným rozjasněním lidským, citovým i duchovním. Druhý s vědomým selháním a s rozhodnutím nést za ně veškerou odpovědnost.
Její pastorkyňa vznikla podle činohry Gabriely Preissové (1862–1946), poprvé uvedené 9. 11. 1890 v Národním divadle v Praze. Janáček zhustil činoherní text a vytvořil úchvatné operní drama s opravdovostí a účinností. Důsledně uplatnil skladatelské přesvědčení o hudební nosnosti nápěvků, o přirozenosti opakování slov a o nejužším rytmickém i harmonickém sepětí hudby s dějem. V průběhu komponování ho hluboce zasáhlo úmrtí dcery Olgy, hudební citovost je zde proto mnohem osobnější a lyričtější než v jakémkoli jiném jeho díle. Ohlas Janáčkovy Její pastorkyně nebyl okamžitý, ale dozrál a nepolevuje v celosvětovém rozsahu.
Předlohou k Zápisníku zmizelého byla básnická zpověď neznámého autora (později vypátraného Ozefa Kaldy, 1871–1921), otištěná v brněnských Lidových novinách 14. a 21. 5. 1916. Janáčka příběh zaujal, ale ke kompozici se rozhodl až po vlastním, podobně nečekaném citovém prožitku. Skladatelovo vcítění do jednání postav je i zde bezvýhradné a v závěru opět dospívá k nadhledu a rozjasnění. Hudební podoba Zápisníku zmizelého a nároky na pěvce i klavíristu nemají ve světové tvorbě obdoby. Janáčkův skladatelský rukopis představují v krystalicky čisté podobě.
Další informace
Interpret | Symfonický orchestr Čs. rozhlasu v Brně, Sbor opery Státního divadla v Brně |
---|---|
Autor | Leoš Janáček |
Titul | Její pastorkyňa / Zápisník zmizelého |
Nosič | 2CD |
Typ nosiče | CD |
Dostupnost | Hned |
Tracklist | Disc: 1 - CD 1. Její pastorkyňa Disc: 2 - CD 1. Zápisník zmizelého |
Popis | Formát: 2x CD, Album Žánr: Klasika Skladatel: Leoš Janáček (1854–1928) • JEJÍ PASTORKYŇA - Opera o třech jednáních podle stejnojmenné činohry Gabriely Preissové (1862–1946), verze 1916 Obsazení: Jenůfa – Libuše Domanínská Stařenka – Soňa Červená Laca – Antonín Jurečka Jano – Míla Ledererová Stárek – Vlastimil Šíma Kostelnička – Marie Steinerová Števa – Jaroslav Ulrych Barena – Cecílie Strádalová Pastuchyňa – Jarmila Lenská Rychtář – Rudolf Asmus Rychtářka – Helena Buriánová Karolka – Marie Súkopová-Burešová Tetka – Števa Svídová Hlas – František Mikulica Sbor opery SD Brno / sbormistr Benedikt Volauf Symfonický orchestr Brněnského rozhlasu, dirigent Břetislav Bakala Čs. rozhlas Brno 25.–28. 3. 1953 • ZÁPISNÍK ZMIZELÉHO - pro tenor, alt, tři ženské hlasy a klavír na slova neznámého autora (Ozefa Kaldy 1871–1921), 1921 Obsazení: Janíček – Josef Válka Zefka – Soňa Červená Ženský komorní sbor Břetislav Bakala – klavír Čs. rozhlas Brno 11. 8. 1953 JANÁČKOVO JEVIŠTNÍ A KOMORNÍ DRAMA Ve dvou moravských příbězích – slovácké Její pastorkyni a valašském Zápisníku zmizelého – zhudebnil Leoš Janáček (1854–1928) vášnivé vztahy mladých lidí. První příběh s tragickým důsledkem poklesku a silným rozjasněním lidským, citovým i duchovním. Druhý s vědomým selháním a s rozhodnutím nést za ně veškerou odpovědnost. Její pastorkyňa vznikla podle činohry Gabriely Preissové (1862–1946), poprvé uvedené 9. 11. 1890 v Národním divadle v Praze. Janáček zhustil činoherní text a vytvořil úchvatné operní drama s opravdovostí a účinností. Důsledně uplatnil skladatelské přesvědčení o hudební nosnosti nápěvků, o přirozenosti opakování slov a o nejužším rytmickém i harmonickém sepětí hudby s dějem. V průběhu komponování ho hluboce zasáhlo úmrtí dcery Olgy, hudební citovost je zde proto mnohem osobnější a lyričtější než v jakémkoli jiném jeho díle. Ohlas Janáčkovy Její pastorkyně nebyl okamžitý, ale dozrál a nepolevuje v celosvětovém rozsahu. Předlohou k Zápisníku zmizelého byla básnická zpověď neznámého autora (později vypátraného Ozefa Kaldy, 1871–1921), otištěná v brněnských Lidových novinách 14. a 21. 5. 1916. Janáčka příběh zaujal, ale ke kompozici se rozhodl až po vlastním, podobně nečekaném citovém prožitku. Skladatelovo vcítění do jednání postav je i zde bezvýhradné a v závěru opět dospívá k nadhledu a rozjasnění. Hudební podoba Zápisníku zmizelého a nároky na pěvce i klavíristu nemají ve světové tvorbě obdoby. Janáčkův skladatelský rukopis představují v krystalicky čisté podobě. |
SKU | CR1037-2 |
Ean | 8590236103726 |
Rok vydání | 2019 |
Pořadové číslo | 1000165905 |
Sleva | SLEVA20 |
Manufacturer's Suggested Retail Price | 299,00 Kč |
Zařazeno v kategoriích:
Klasika
2019 - 11
Symfonický orchestr Čs. rozhlasu v Brně, Sbor opery Státního divadla v Brně