Detaily
Formát: CD, Album, Reissue
Původní vydání: 1987
Žánr. Rock
Styl: Pop Rock
The Housemartins byla hudební skupina, která patřila k nejvýraznějším představitelům britského nezávislého pop-rocku osmdesátých let.
Skupinu založila koncem roku 1983 ve městě Kingston upon Hull dvojice pouličních muzikantů Paul Heaton (zpěv) a Stan Cullimore (kytara), přidali se k nim baskytarista Ted Key a bubeník Chris Lang. Po dvou letech Keye vystřídal Norman Cook a za bicími usedl po Langovi Hugh Whitaker ze skupiny The Gargoyles, kterého po čase nahradil Dave Hemingway.
Styl The Housemartins vycházel z kytarové hudby šedesátých let, kladl důraz na výraznou melodii a soulové pojetí zpěvu. Singl Happy Hour se umístil na třetím místě UK Singles Chart, píseň Caravan of Love (a cappella verze starší skladby The Isley Brothers) vedla britskou hitparádu v prosinci 1986. Skupina vydala dvě dlouhohrající desky: London 0 Hull 4 (1986, třetí v UK Albums Chart) a The People Who Grinned Themselves to Death (1987, 9. místo žebříčku). Po rozpadu skupiny ještě vyšla kompilace největších hitů Now That's What I Call Quite Good (1988, osmá v prodejnosti).
Baskytarista Norman Cook se po odchodu z The Housemartins prosadil v oboru elektronické hudby pod pseudonymem Fatboy Slim. Heaton a Hemingway založili skupinu The Beautiful South, známou díky hitu A Little Time.
Obsazení:
Bass, Vocals – Norman Cook
Drums, Vocals – Dave Hemingway
Guitar, Vocals – Stan Cullimore
Piano, Keyboards – Pete Wingfield
Producer – Major 'Mad' John Williams, The Housemartins
Trumpet – Guy Barker
Tuba – Sandy Blair
Vocals, Guitar, Trombone – P.d. Heaton
Written-By – Heaton, Cullimore
Původní vydání: 1987
Žánr. Rock
Styl: Pop Rock
The Housemartins byla hudební skupina, která patřila k nejvýraznějším představitelům britského nezávislého pop-rocku osmdesátých let.
Skupinu založila koncem roku 1983 ve městě Kingston upon Hull dvojice pouličních muzikantů Paul Heaton (zpěv) a Stan Cullimore (kytara), přidali se k nim baskytarista Ted Key a bubeník Chris Lang. Po dvou letech Keye vystřídal Norman Cook a za bicími usedl po Langovi Hugh Whitaker ze skupiny The Gargoyles, kterého po čase nahradil Dave Hemingway.
Styl The Housemartins vycházel z kytarové hudby šedesátých let, kladl důraz na výraznou melodii a soulové pojetí zpěvu. Singl Happy Hour se umístil na třetím místě UK Singles Chart, píseň Caravan of Love (a cappella verze starší skladby The Isley Brothers) vedla britskou hitparádu v prosinci 1986. Skupina vydala dvě dlouhohrající desky: London 0 Hull 4 (1986, třetí v UK Albums Chart) a The People Who Grinned Themselves to Death (1987, 9. místo žebříčku). Po rozpadu skupiny ještě vyšla kompilace největších hitů Now That's What I Call Quite Good (1988, osmá v prodejnosti).
Baskytarista Norman Cook se po odchodu z The Housemartins prosadil v oboru elektronické hudby pod pseudonymem Fatboy Slim. Heaton a Hemingway založili skupinu The Beautiful South, známou díky hitu A Little Time.
Obsazení:
Bass, Vocals – Norman Cook
Drums, Vocals – Dave Hemingway
Guitar, Vocals – Stan Cullimore
Piano, Keyboards – Pete Wingfield
Producer – Major 'Mad' John Williams, The Housemartins
Trumpet – Guy Barker
Tuba – Sandy Blair
Vocals, Guitar, Trombone – P.d. Heaton
Written-By – Heaton, Cullimore
Další informace
| Interpret | Housemartins |
|---|---|
| Titul | People Who Grinned Themselves To Death (Edice 1992) |
| Nosič | CD |
| Typ nosiče | CD |
| Dostupnost | Doprodej |
| Tracklist | 1. The People Who Grinned Themselves To Death 3:34 2. I Can't Put My Finger On It 2:28 3. The Light Is Always Green 3:59 4. The World's On Fire 3:19 5. Pirate Aggro 1:52 6. We're Not Going Back 2:54 7. Me And The Farmer 2:53 8. Five Get Over Excited 2:44 9. Johannesburg 3:55 10. Bow Down 3:04 11. You Better Be Doubtful 2:32 12. Build 4:47 |
| Popis | Formát: CD, Album, Reissue Původní vydání: 1987 Žánr. Rock Styl: Pop Rock The Housemartins byla hudební skupina, která patřila k nejvýraznějším představitelům britského nezávislého pop-rocku osmdesátých let. Skupinu založila koncem roku 1983 ve městě Kingston upon Hull dvojice pouličních muzikantů Paul Heaton (zpěv) a Stan Cullimore (kytara), přidali se k nim baskytarista Ted Key a bubeník Chris Lang. Po dvou letech Keye vystřídal Norman Cook a za bicími usedl po Langovi Hugh Whitaker ze skupiny The Gargoyles, kterého po čase nahradil Dave Hemingway. Styl The Housemartins vycházel z kytarové hudby šedesátých let, kladl důraz na výraznou melodii a soulové pojetí zpěvu. Singl Happy Hour se umístil na třetím místě UK Singles Chart, píseň Caravan of Love (a cappella verze starší skladby The Isley Brothers) vedla britskou hitparádu v prosinci 1986. Skupina vydala dvě dlouhohrající desky: London 0 Hull 4 (1986, třetí v UK Albums Chart) a The People Who Grinned Themselves to Death (1987, 9. místo žebříčku). Po rozpadu skupiny ještě vyšla kompilace největších hitů Now That's What I Call Quite Good (1988, osmá v prodejnosti). Baskytarista Norman Cook se po odchodu z The Housemartins prosadil v oboru elektronické hudby pod pseudonymem Fatboy Slim. Heaton a Hemingway založili skupinu The Beautiful South, známou díky hitu A Little Time. Obsazení: Bass, Vocals – Norman Cook Drums, Vocals – Dave Hemingway Guitar, Vocals – Stan Cullimore Piano, Keyboards – Pete Wingfield Producer – Major 'Mad' John Williams, The Housemartins Trumpet – Guy Barker Tuba – Sandy Blair Vocals, Guitar, Trombone – P.d. Heaton Written-By – Heaton, Cullimore |
| SKU | 8283312 |
| Ean | 0042282833129 |
| Rok vydání | 1992 |
| Pořadové číslo | 1000040018 |
| Sleva | SLEVA0 |
| Manufacturer's Suggested Retail Price | 99,00 Kč |
Zařazeno v kategoriích:
Rock
Housemartins
1992 - 10
Můj košík
V košíku nejsou žádné položky.
