Detaily
Formát: CD, Kompilace
Žánr: Klasika
Ludwig van Beethoven (pravděpodobně 17. prosince 1770, Bonn – 26. března 1827, Vídeň) byl významný německý hudební skladatel, dovršitel první vídeňské školy klasicistní hudby. V průběhu svého života rozvinul klasicistní slohové a formové prostředky do svého individuálního hudebního stylu a otevřel tak dveře nové hudební epoše – romantismu.
K jeho nejslavnějším dílům patří 3., 5., 6., 7. a 9. symfonie, monumentální mše Missa solemnis, opera Fidelio, houslový koncert D dur op. 61, řada klavírních skladeb (Císařský koncert, sonáty Měsíční svit, Appassionata, Patetická, skladba Pro Elišku) a další skladby.
Beethovenovo dílo je možné rozdělit do tří hlavních období. V prvním z nich, trvajícím přibližně do roku 1800, navázal Beethoven na tradici Haydna a Mozarta, v jeho dílech převládalo klasické schéma, vyvážená melodika a často divertimentový charakter skladeb. Do této doby spadají mj. jeho rané klavírní koncerty a symfonie č. 1 a 2.
Ve středním období, které končí okolo roku 1815, se Beethovenův sloh vyhranil k naprosté individualitě. Dospěl k novým strukturám a formám, záměrně rušil zavedené hudební konvence a pracoval s ostrými kontrasty melodiky, rytmiky i dynamiky, přesto jeho skladby vytváří vyvážený celek. Nejvýznačnější díla tohoto období jsou mj. symfonie Eroica, Osudová a Pastorální, 3.–5. klavírní koncert, opera Fidelio a houslový koncert D dur op. 61.
Populární klavírní skladbu Pro Elišku (Für Elise) napsal Beethoven v roce 1810 v tónině a moll. Je to tzv. dílo bez očíslování (Werk ohne Opuszahl), a jako takové je 59. v pořadí (WoO 59). Podle muzikologa Ludwiga Nohla byl na (ztraceném) originále nadpis: „Für Elise am 27 April zur Erinnerung von L. v. Bthvn“ (Pro Elišku 27. dubna v upomínku na L. v. Bthvn).
V pozdním období vyvrcholilo Beethovenovo tvůrčí úsilí, chtěl dát svým myšlenkám co největší intenzitu, jeho díla se stávala stále komplikovanější jak ze skladatelského, tak z interpretačního pohledu. Nejvýznamnější díla pozdního období jsou Missa solemnis, 9. symfonie, Variace na Diabelliho valčík, poslední klavírní sonáty či pozdní smyčcové kvartety.
Žánr: Klasika
Ludwig van Beethoven (pravděpodobně 17. prosince 1770, Bonn – 26. března 1827, Vídeň) byl významný německý hudební skladatel, dovršitel první vídeňské školy klasicistní hudby. V průběhu svého života rozvinul klasicistní slohové a formové prostředky do svého individuálního hudebního stylu a otevřel tak dveře nové hudební epoše – romantismu.
K jeho nejslavnějším dílům patří 3., 5., 6., 7. a 9. symfonie, monumentální mše Missa solemnis, opera Fidelio, houslový koncert D dur op. 61, řada klavírních skladeb (Císařský koncert, sonáty Měsíční svit, Appassionata, Patetická, skladba Pro Elišku) a další skladby.
Beethovenovo dílo je možné rozdělit do tří hlavních období. V prvním z nich, trvajícím přibližně do roku 1800, navázal Beethoven na tradici Haydna a Mozarta, v jeho dílech převládalo klasické schéma, vyvážená melodika a často divertimentový charakter skladeb. Do této doby spadají mj. jeho rané klavírní koncerty a symfonie č. 1 a 2.
Ve středním období, které končí okolo roku 1815, se Beethovenův sloh vyhranil k naprosté individualitě. Dospěl k novým strukturám a formám, záměrně rušil zavedené hudební konvence a pracoval s ostrými kontrasty melodiky, rytmiky i dynamiky, přesto jeho skladby vytváří vyvážený celek. Nejvýznačnější díla tohoto období jsou mj. symfonie Eroica, Osudová a Pastorální, 3.–5. klavírní koncert, opera Fidelio a houslový koncert D dur op. 61.
Populární klavírní skladbu Pro Elišku (Für Elise) napsal Beethoven v roce 1810 v tónině a moll. Je to tzv. dílo bez očíslování (Werk ohne Opuszahl), a jako takové je 59. v pořadí (WoO 59). Podle muzikologa Ludwiga Nohla byl na (ztraceném) originále nadpis: „Für Elise am 27 April zur Erinnerung von L. v. Bthvn“ (Pro Elišku 27. dubna v upomínku na L. v. Bthvn).
V pozdním období vyvrcholilo Beethovenovo tvůrčí úsilí, chtěl dát svým myšlenkám co největší intenzitu, jeho díla se stávala stále komplikovanější jak ze skladatelského, tak z interpretačního pohledu. Nejvýznamnější díla pozdního období jsou Missa solemnis, 9. symfonie, Variace na Diabelliho valčík, poslední klavírní sonáty či pozdní smyčcové kvartety.
Další informace
Interpret | Ludwig van Beethoven |
---|---|
Autor | Ludwig van Beethoven |
Titul | Für Junge Hörer |
Nosič | CD |
Typ nosiče | CD |
Dostupnost | Skladem |
Tracklist | 1. Ludwig van Beethoven - Symphonie Nr. 5 c-moll op. 67 - 1. Satz 1:24 2. Wolfgang Amadeus Mozart - Serenade Nr. 10 B-dur KV 361 "Grand Partita" - 7. Satz 1:43 3. Ludwig van Beethoven - Klaviersonate Es-dur WoO 47 "Kurfüsten-Sonate" - 1. Satz 2:51 4. Ludwig van Beethoven - Septett Es-dur op. 20 - 1. Satz 2:08 5. Ludwig van Beethoven - Klaviersonate Nr. 14 cis-moll op. 27.2 "Mondschein-Sonate" - 3. Satz 1:05 6. Ludwig van Beethoven - Klaviersonate Nr. 14 cis-moll op. 27.2 "Mondschein-Sonate" - 4. Satz 4:19 7. Ludwig van Beethoven - Albumblatt "Für Elise" a-moll WoO 59 1:18 8. Ludwig van Beethoven - "Wellingtons Sieg" op. 91 - 1. Die Schlacht 4:53 9. Ludwig van Beethoven - Symphonie Nr. 5 c-moll op. 67 - 1. Satz 3:11 |
Popis | Formát: CD, Kompilace Žánr: Klasika Ludwig van Beethoven (pravděpodobně 17. prosince 1770, Bonn – 26. března 1827, Vídeň) byl významný německý hudební skladatel, dovršitel první vídeňské školy klasicistní hudby. V průběhu svého života rozvinul klasicistní slohové a formové prostředky do svého individuálního hudebního stylu a otevřel tak dveře nové hudební epoše – romantismu. K jeho nejslavnějším dílům patří 3., 5., 6., 7. a 9. symfonie, monumentální mše Missa solemnis, opera Fidelio, houslový koncert D dur op. 61, řada klavírních skladeb (Císařský koncert, sonáty Měsíční svit, Appassionata, Patetická, skladba Pro Elišku) a další skladby. Beethovenovo dílo je možné rozdělit do tří hlavních období. V prvním z nich, trvajícím přibližně do roku 1800, navázal Beethoven na tradici Haydna a Mozarta, v jeho dílech převládalo klasické schéma, vyvážená melodika a často divertimentový charakter skladeb. Do této doby spadají mj. jeho rané klavírní koncerty a symfonie č. 1 a 2. Ve středním období, které končí okolo roku 1815, se Beethovenův sloh vyhranil k naprosté individualitě. Dospěl k novým strukturám a formám, záměrně rušil zavedené hudební konvence a pracoval s ostrými kontrasty melodiky, rytmiky i dynamiky, přesto jeho skladby vytváří vyvážený celek. Nejvýznačnější díla tohoto období jsou mj. symfonie Eroica, Osudová a Pastorální, 3.–5. klavírní koncert, opera Fidelio a houslový koncert D dur op. 61. Populární klavírní skladbu Pro Elišku (Für Elise) napsal Beethoven v roce 1810 v tónině a moll. Je to tzv. dílo bez očíslování (Werk ohne Opuszahl), a jako takové je 59. v pořadí (WoO 59). Podle muzikologa Ludwiga Nohla byl na (ztraceném) originále nadpis: „Für Elise am 27 April zur Erinnerung von L. v. Bthvn“ (Pro Elišku 27. dubna v upomínku na L. v. Bthvn). V pozdním období vyvrcholilo Beethovenovo tvůrčí úsilí, chtěl dát svým myšlenkám co největší intenzitu, jeho díla se stávala stále komplikovanější jak ze skladatelského, tak z interpretačního pohledu. Nejvýznamnější díla pozdního období jsou Missa solemnis, 9. symfonie, Variace na Diabelliho valčík, poslední klavírní sonáty či pozdní smyčcové kvartety. |
SKU | 519524-2 |
Ean | 6651952472444 |
Rok vydání | 2010 |
Pořadové číslo | 1000086521 |
Sleva | Bez slevy |
Doporučená prodejní cena | 99,00 Kč |
Zařazeno v kategoriích:
Klasika
Ludwig van Beethoven
2010 - 10