Detaily
Václav Kaprál patří ke generaci, která se rodila v doznívajícím novoromantismu a intenzivně prožívala nástup nových směrů impresionismu, expresionismu, hudby asentimentální nebo čtvrttónové, a také jazzu. Těmito proudy se však Kaprál nenechával jednostranně strhnout, pouze tu a tam inspirovat. Výsledkem systematické kompoziční práce je duševní celistvost všech skladatelo¬vých prací. Při poslechu Kaprálových děl neopouští posluchače pocit jakési osudové tra¬giky. Není to však jen houkání Janáčkova Sýčka, ale tušení budoucího pro¬žitku dvou světových válek, internace, předčasného úmrtí dcery a nakonec i zdraví podlomeného rakovinovým nádorem. Smyčcový kvartet c moll z roku 1925 se skládá ze dvou vět. Z první věty v sonátové formě je patrný přemýšlivý výraz, který se rozvíjí do postup¬né divokosti, ve druhé se střídá mírně přemítavá nálada s bujnou veselostí. Jednovětá Sonáta č. 3 vznik¬la po návštěvě Francie a svým dramatickým výrazem se přibližuje Janáčkově prudkosti. Sonáta č. 4 z roku 1939 byla bezprostřední reakcí na vpád nacistů do republiky, její původní název byl „15. březen 1939“. První věta je přímým odrazem zoufalosti a bezvýchodnos¬ti tehdejších dnů. Druhá je již mírnější až úsměvná s elegickým podtónem. Vyvrcholením skladby je věta třetí, v níž se ozývají tóny vzdoru, autor věří v konečné vítězství. Předtucha pro klavír je nejpodivuhodnějším autorovým výtvorem. V polovině června 1940 se najednou ocitl v neskonale smutné náladě, zasáhla ho ja¬koby zlá předtucha. Usedl ke klavíru a složil skladbu, která věštila nějakou katastrofu. O měsíc později se z londýnského rozhlasu dozvěděl, že přibližně v den, kdy miniaturu složil, jeho jediné dítě Vítězslava umírala v nemocnici v Montpellier na útěku před frontou. V Uspávankách (1932), zhudebněné slovenské lidové poezii, s příznačnými mollovými harmoniemi vycházejícími z folklórních inspirací, se také zřetelně objevují připomínky krátkosti lidského žití. Smuteční pochod z roku 1932 je dílem jeho sedmnáctileté dcery Vítězslavy Kaprálové (1915–1940). Skladatelka a dirigentka složila za svůj krátký, ale dramatický život kolem padesáti skladeb. Poděkování patří obci Určice a panu Josefu Kaprálovi, kteří s laskavostí finančně podpořili vznik tohoto CD.
Další informace
Interpret | Václav Kaprál / Vítězslava Kaprálová |
---|---|
Titul | Václav Kaprál |
Nosič | CD |
Typ nosiče | CD |
Dostupnost | Není skladem, 14 dnů |
Tracklist | Disc:1 1. Allegro moderato 9:08 2. Adagio molto. Presto , Janacek Quartet (Milos Vacek, Vitezslav Zavadilik, Jan Reznicek, Bretislav Vybiral) 11:33 3. Vaclav Kapral - Sonata for Piano No.3, Alice Rejnohova piano 9:08 4. Sonata for Piano No.4, Alice Rejnohova piano 14:03 5. Moderato ma appassionato e poco rubato 5:51 6. Allegretto semplice 2:38 7. Energico Alice Rajnohova piano 8. Vaclav Kapral - Predtucha / Premontion, Alice Rajnohova piano 3:20 9. Vaclav Kapral - Uspavanky / Lullabies, Anna Baarova alt Brno State Philharmonic Orchestra Petr Altrichter conductor 8:51 10. Vitezslava Kapralova (1915-1940) - Smutecni pochod Op.2 / Funeral March Op.2, Renata Bialasova piano 6:42 |
Popis | Václav Kaprál patří ke generaci, která se rodila v doznívajícím novoromantismu a intenzivně prožívala nástup nových směrů impresionismu, expresionismu, hudby asentimentální nebo čtvrttónové, a také jazzu. Těmito proudy se však Kaprál nenechával jednostranně strhnout, pouze tu a tam inspirovat. Výsledkem systematické kompoziční práce je duševní celistvost všech skladatelo¬vých prací. Při poslechu Kaprálových děl neopouští posluchače pocit jakési osudové tra¬giky. Není to však jen houkání Janáčkova Sýčka, ale tušení budoucího pro¬žitku dvou světových válek, internace, předčasného úmrtí dcery a nakonec i zdraví podlomeného rakovinovým nádorem. Smyčcový kvartet c moll z roku 1925 se skládá ze dvou vět. Z první věty v sonátové formě je patrný přemýšlivý výraz, který se rozvíjí do postup¬né divokosti, ve druhé se střídá mírně přemítavá nálada s bujnou veselostí. Jednovětá Sonáta č. 3 vznik¬la po návštěvě Francie a svým dramatickým výrazem se přibližuje Janáčkově prudkosti. Sonáta č. 4 z roku 1939 byla bezprostřední reakcí na vpád nacistů do republiky, její původní název byl „15. březen 1939“. První věta je přímým odrazem zoufalosti a bezvýchodnos¬ti tehdejších dnů. Druhá je již mírnější až úsměvná s elegickým podtónem. Vyvrcholením skladby je věta třetí, v níž se ozývají tóny vzdoru, autor věří v konečné vítězství. Předtucha pro klavír je nejpodivuhodnějším autorovým výtvorem. V polovině června 1940 se najednou ocitl v neskonale smutné náladě, zasáhla ho ja¬koby zlá předtucha. Usedl ke klavíru a složil skladbu, která věštila nějakou katastrofu. O měsíc později se z londýnského rozhlasu dozvěděl, že přibližně v den, kdy miniaturu složil, jeho jediné dítě Vítězslava umírala v nemocnici v Montpellier na útěku před frontou. V Uspávankách (1932), zhudebněné slovenské lidové poezii, s příznačnými mollovými harmoniemi vycházejícími z folklórních inspirací, se také zřetelně objevují připomínky krátkosti lidského žití. Smuteční pochod z roku 1932 je dílem jeho sedmnáctileté dcery Vítězslavy Kaprálové (1915–1940). Skladatelka a dirigentka složila za svůj krátký, ale dramatický život kolem padesáti skladeb. Poděkování patří obci Určice a panu Josefu Kaprálovi, kteří s laskavostí finančně podpořili vznik tohoto CD. |
SKU | CR0625-2 |
Ean | 8590236062528 |
Rok vydání | 2012 |
Pořadové číslo | 1000095669 |
Sleva | Sleva 7 % |
Doporučená prodejní cena | 129,00 Kč |
Zařazeno v kategoriích:
Klasika
2012 - 11
Václav Kaprál - Vítězslava Kaprálová