Detaily
Format: 5xCD
Ida Haende:l violin
Alfred Holeček: piano
Czech Philharmonic: Orchestra, dirigent: Karel Ančerl
Prague Symphony Orchestra, dirigent: Václav Smetáček
Live recordings: Recorded in Prague at the Dvorak Hall of the Rudolfinum, January 7, 1957 (CD1/11-17, CD3/4), October 18, 1957 (CD4), October 1, 1960 (CD2/1-7, CD3/1-2), at the Prague Spring International Music Festival at the Rudolfinum, May 15, 1962 (CD1/18, CD2/8-10, CD3/5-7) and at the Smetana Hall of the Municipal House, May 13, 1962 (CD3/8-11)
Studio recordings: Recorded in Prague at the Domovina Studio, October 24, 1957 (CD1/19-22), May 10-11, 1962 (CD1/1-10, CD3/3), at the Dvorak Hall of the Rudolfinum, March 25-27, 1964 (CD3/12, CD5/1-5), March 29, 1965 (CD5/7-9), April 1-2, 1965 (CD5/6)
Ida Haendelová byla zázračným dítětem, které se do vzpomínek posluchačů zapsalo jako „malé cosi,
které hrálo naprosto neobyčejně“. V pěti (!) letech získala Zlatou medaili Varšavské konzervatoře
a Hubermanovu cenu za provedení Beethovenova Houslového koncertu, v sedmi letech se stala
laureátkou Wieniawského houslové soutěže a v devíti debutovala s Brahmsovým Koncertem na
londýnských PROMS (kde posléze vystoupila ještě 67x). Podobně magneticky ale působí, když v Londýně
po téměř osmi desetiletích nevšední umělecké dráhy – v červenci 2013 – vede mistrovské kurzy pro
mladé houslisty. Při příležitosti svých 85. narozenin. O svém věku mimochodem říká, že by si ho vůbec
nevšímala, kdyby ji na něj neustále neupozorňovalo okolí
Pražské návštěvy tvoří v životě Idy Haendelové vlastně jenom
několik krátkých zastavení, většinou spojených s Českou filharmonií
a hudebním festivalem Pražské jaro. Při nich vznikaly snímky, které
př iná š í no v ý kompl e t Supr aphonu na pě t i CD „PRAGUE
RECORDINGS“ (pražské nahrávky Idy Haendelové do roku 1965
obsahuje kompletně), přičemž většina LIVE nahrávek Českého rozhlasu nebyla nikdy předtím vydána.
Asi nejkomplexněji vystihl rysy uměleckého projevu Idy Haendelové Jaroslav Šeda v roce 1957: „Haendelová je z rodu těch velkých
houslistů, kteří staví svůj projev především na specifičnosti nástroje,
obracejíce hlavní pozornost k tónu, jeho přirozené houslovosti
v útlém tvaru a světlé barvě na jedné straně a široké dynamické
a agogické škále na straně druhé. Je skutečně ohromující, co tu doká-
že vláčná i pevná pravá ruka Haendelové a její nádherný Stradivari:
tón plyne a teče, šeptá a zpívá, hladí i vášnivě objímá. Nebojí se citového vzlyku, v některých momentech uvolní hranice vibrata v takovém smyslovém rozechvění, že riskuje i porušení obecné představy
slohovosti. Z této pozice výtvarnosti, plastičnosti a výrazové mnohostrannosti tónu roste pak celá koncepce její hry. Nezajímá ji detail,
vidí a slyší celek díla, a to nejen plochu a tvar jeho formy, ale i celkovou psychickou atmosféru, náladu, základní myšlenkový záměr.
Pod drobnohledem by tu a tam neobstál detail v přesnosti intonace,
precisitě vyhrání všeho nebo v estetické zákonitosti smykové techniky, ale to všechno kupodivu nevnímáš tak citlivě, když tě zaujme celkovou imaginací svého projevu, jeho vášnivostí a smyslovostí, poezií,
energií a leskem.“
To je hudební svět Idy Haendelové v kostce. Když o sobě potom
umělkyně, která vždy poutala pozornost svou hrou, ale i svými výroky, prohlašuje: „Já jsem housle…“ (ve stejnojmenném dokumentu
z roku 2004), není to projev neskromnosti nebo sebechvály, ale mnohem víc vyjádření mimořádné oddanosti hudbě a bytostného srůstu
s houslemi, na které chce hrát „dokud udržím smyčec“
Ida Haende:l violin
Alfred Holeček: piano
Czech Philharmonic: Orchestra, dirigent: Karel Ančerl
Prague Symphony Orchestra, dirigent: Václav Smetáček
Live recordings: Recorded in Prague at the Dvorak Hall of the Rudolfinum, January 7, 1957 (CD1/11-17, CD3/4), October 18, 1957 (CD4), October 1, 1960 (CD2/1-7, CD3/1-2), at the Prague Spring International Music Festival at the Rudolfinum, May 15, 1962 (CD1/18, CD2/8-10, CD3/5-7) and at the Smetana Hall of the Municipal House, May 13, 1962 (CD3/8-11)
Studio recordings: Recorded in Prague at the Domovina Studio, October 24, 1957 (CD1/19-22), May 10-11, 1962 (CD1/1-10, CD3/3), at the Dvorak Hall of the Rudolfinum, March 25-27, 1964 (CD3/12, CD5/1-5), March 29, 1965 (CD5/7-9), April 1-2, 1965 (CD5/6)
Ida Haendelová byla zázračným dítětem, které se do vzpomínek posluchačů zapsalo jako „malé cosi,
které hrálo naprosto neobyčejně“. V pěti (!) letech získala Zlatou medaili Varšavské konzervatoře
a Hubermanovu cenu za provedení Beethovenova Houslového koncertu, v sedmi letech se stala
laureátkou Wieniawského houslové soutěže a v devíti debutovala s Brahmsovým Koncertem na
londýnských PROMS (kde posléze vystoupila ještě 67x). Podobně magneticky ale působí, když v Londýně
po téměř osmi desetiletích nevšední umělecké dráhy – v červenci 2013 – vede mistrovské kurzy pro
mladé houslisty. Při příležitosti svých 85. narozenin. O svém věku mimochodem říká, že by si ho vůbec
nevšímala, kdyby ji na něj neustále neupozorňovalo okolí
Pražské návštěvy tvoří v životě Idy Haendelové vlastně jenom
několik krátkých zastavení, většinou spojených s Českou filharmonií
a hudebním festivalem Pražské jaro. Při nich vznikaly snímky, které
př iná š í no v ý kompl e t Supr aphonu na pě t i CD „PRAGUE
RECORDINGS“ (pražské nahrávky Idy Haendelové do roku 1965
obsahuje kompletně), přičemž většina LIVE nahrávek Českého rozhlasu nebyla nikdy předtím vydána.
Asi nejkomplexněji vystihl rysy uměleckého projevu Idy Haendelové Jaroslav Šeda v roce 1957: „Haendelová je z rodu těch velkých
houslistů, kteří staví svůj projev především na specifičnosti nástroje,
obracejíce hlavní pozornost k tónu, jeho přirozené houslovosti
v útlém tvaru a světlé barvě na jedné straně a široké dynamické
a agogické škále na straně druhé. Je skutečně ohromující, co tu doká-
že vláčná i pevná pravá ruka Haendelové a její nádherný Stradivari:
tón plyne a teče, šeptá a zpívá, hladí i vášnivě objímá. Nebojí se citového vzlyku, v některých momentech uvolní hranice vibrata v takovém smyslovém rozechvění, že riskuje i porušení obecné představy
slohovosti. Z této pozice výtvarnosti, plastičnosti a výrazové mnohostrannosti tónu roste pak celá koncepce její hry. Nezajímá ji detail,
vidí a slyší celek díla, a to nejen plochu a tvar jeho formy, ale i celkovou psychickou atmosféru, náladu, základní myšlenkový záměr.
Pod drobnohledem by tu a tam neobstál detail v přesnosti intonace,
precisitě vyhrání všeho nebo v estetické zákonitosti smykové techniky, ale to všechno kupodivu nevnímáš tak citlivě, když tě zaujme celkovou imaginací svého projevu, jeho vášnivostí a smyslovostí, poezií,
energií a leskem.“
To je hudební svět Idy Haendelové v kostce. Když o sobě potom
umělkyně, která vždy poutala pozornost svou hrou, ale i svými výroky, prohlašuje: „Já jsem housle…“ (ve stejnojmenném dokumentu
z roku 2004), není to projev neskromnosti nebo sebechvály, ale mnohem víc vyjádření mimořádné oddanosti hudbě a bytostného srůstu
s houslemi, na které chce hrát „dokud udržím smyčec“
Další informace
| Interpret | Ida Haendel |
|---|---|
| Titul | Prague Recordings 1957-1965 |
| Nosič | 5CD |
| Typ nosiče | CD |
| Dostupnost | Není skladem, 14 dnů |
| Tracklist | Disc: 1 1. Fritz Kreisler (1875-1962) - Preludium and Allegro for Violin and Piano 5:39 Giuseppe Tartini (1692-1770) - Sonata in G minor 'Trillo del Diavolo' for Violin and Piano 15:16 * 2. I. Larghetto 3:15 3. II. Allegro moderato 2:49 4. III. Adagio 3:31 5. IV. Allegro assai 5:38 6. Niccolo Paganini (1782-1840) - Mose-Fantasia. Variations on the G string on the theme by Rossini 5:43 7. William Kroll (1901-1980) - Banjo and Fiddle 3:03 8. Maurice Ravel (1875-1937) - Habanera (Vocalise-etude en forme de Habanera) 2:57 9. Pablo de Sarasate (1844-1908) - Zigeunerweisen, Op.20 No.1 8:28 10. Johannes Brahms (1833-1897) / arr. Fritz Kreisler - Hungarian Dance No.17 4:19 Bela Bartok (1881-1954) / arr. Zoltan Szekely - Romanian Folk Dances, Sz. 56 6:29 * 11. I. Bot tanc / Jocul cu batÇ. Allegro moderato 1:25 12. II. Braul. Allegro 0:32 13. III. Topogo / Pe-loc. Andante 1:20 14. IV. Bucsumi tanc / Buciumeana. Moderato 1:42 15. V. Roman polka / Poarga RomaneascÇ. Allegro 0:29 16. VI. Aprozo / MÇruntel. Allegro 0:58 17. Felix Mendelssohn-Bartholdy (1809-1847) - Saltarello (from the Symphony No.4, arr. for violin and piano) 4:58 * 18. Karol Szymanowski (1882-1937) - Mythes. Three Poemes for Violin and Piano, Op.30 - I. La fontaine dArethuse 5:25 * Igor Stravinsky (1882-1971) / arr. Samuel Dushkin - Divertimento (from Le baiser de la fee, arr. for violin and piano) 16:37 19. I. Sinfonia (att.) 6:06 20. II. Danses suisses 4:10 21. III. Scherzo 2:51 22. IV. Pas de deux. Adagio - Variation - Coda 3:26 Disc: 2 Ludwig van Beethoven (1770-1827) - Sonata No. 7 in C minor for Violin and Piano, Op.30 No.2 28:02 * 1. I. Allegro con brio 7:59 2. II. Adagio cantabile 11:53 3. III. Scherzo. Allegro 2:55 4. IV. Finale. Allegro - Presto 5:02 Ludwig van Beethoven - Sonata No. 8 in G major for Violin and Piano, Op.30 No.3 15:22 * 5. I. Allegro assai 4:06 6. II. Tempo di minuetto, ma molto moderato e grazioso 7:59 7. III. Allegro vivace 3:13 Sonata No. 9 in A major 'Kreutzer' for Violin and Piano, Op.47 31:00 * 8. I. Adagio sostenuto - Presto 11:26 9. II. Andante con variazioni 12:59 10. III. Finale. Presto 6:25 Disc: 3 1. Ludwig van Beethoven - Romance in G major for Violin and Piano, Op.40 7:48 * 2. Ludwig van Beethoven - Romance in F major for Violin and Piano, Op.50 10:28 * 3. Henryk Wieniawski (1835-1880) - Scherzo - Tarantelle, Op.16 4:36 4. Henryk Wieniawski - Mazurka - Obertass, Op.19 No.1 1:59 * 5. Henryk Wieniawski - Polonaise de Concert in D major, Op.4 4:34 * Bela Bartok - Sonata No.2 for Violin and Piano, Sz 76 21:04 * 6. I. Molto moderato (att.) 8:32 7. II. Allegretto 12:31 Igor Stravinsky - Concerto in D for Violin and Orchestra 20:11 * 8. I. Toccata 5:13 9. II. Aria I 4:07 10. III. Aria II 4:47 11. IV. Capriccio 5:51 12. Maurice Ravel - Tzigane. Concert Rhapsody for Violin and Orchestra 10:52 Disc: 4 Ludwig van Beethoven - Concerto in D major for Violin and Orchestra, Op.61 43:18 1. I. Allegro ma non troppo 23:39 2. II. Larghetto 10:26 3. III. Rondo. Allegro 9:06 Jean Sibelius (1865-1957) - Concerto in D minor for Violin and Orchestra, Op.47 (1903) 32:30 4. I. Allegro moderato 15:14 5. II. Adagio di molto 10:04 6. III. Allegro ma non troppo 7:07 Disc: 5 Edouard Lalo (1823-1892) - Symphonie espagnole for Violin and Orchestra, Op.21 32:40 1. I. Allegro non troppo 7:44 2. II. Scherzando. Allegro molto 4:19 3. III. Intermezzo. Allegretto non troppo 6:32 4. IV. Andante 6:35 5. V. Rondo. Allegro 7:19 6. Alexander Glazunov (1865-1936) - Concerto in A minor for Violin and Orchestra, Op.82 20:23 Henryk Wieniawski - Concerto No.2 in D minor for Violin and Orchestra, Op.22 22:39 7. I. Allegro moderato 11:43 8. II. Romance. Andante non troppo 4:44 9. III. Finale. Allegro con fuoco - Allegro moderato (a la Zingara) 6:04 |
| Popis | Format: 5xCD Ida Haende:l violin Alfred Holeček: piano Czech Philharmonic: Orchestra, dirigent: Karel Ančerl Prague Symphony Orchestra, dirigent: Václav Smetáček Live recordings: Recorded in Prague at the Dvorak Hall of the Rudolfinum, January 7, 1957 (CD1/11-17, CD3/4), October 18, 1957 (CD4), October 1, 1960 (CD2/1-7, CD3/1-2), at the Prague Spring International Music Festival at the Rudolfinum, May 15, 1962 (CD1/18, CD2/8-10, CD3/5-7) and at the Smetana Hall of the Municipal House, May 13, 1962 (CD3/8-11) Studio recordings: Recorded in Prague at the Domovina Studio, October 24, 1957 (CD1/19-22), May 10-11, 1962 (CD1/1-10, CD3/3), at the Dvorak Hall of the Rudolfinum, March 25-27, 1964 (CD3/12, CD5/1-5), March 29, 1965 (CD5/7-9), April 1-2, 1965 (CD5/6) Ida Haendelová byla zázračným dítětem, které se do vzpomínek posluchačů zapsalo jako „malé cosi, které hrálo naprosto neobyčejně“. V pěti (!) letech získala Zlatou medaili Varšavské konzervatoře a Hubermanovu cenu za provedení Beethovenova Houslového koncertu, v sedmi letech se stala laureátkou Wieniawského houslové soutěže a v devíti debutovala s Brahmsovým Koncertem na londýnských PROMS (kde posléze vystoupila ještě 67x). Podobně magneticky ale působí, když v Londýně po téměř osmi desetiletích nevšední umělecké dráhy – v červenci 2013 – vede mistrovské kurzy pro mladé houslisty. Při příležitosti svých 85. narozenin. O svém věku mimochodem říká, že by si ho vůbec nevšímala, kdyby ji na něj neustále neupozorňovalo okolí Pražské návštěvy tvoří v životě Idy Haendelové vlastně jenom několik krátkých zastavení, většinou spojených s Českou filharmonií a hudebním festivalem Pražské jaro. Při nich vznikaly snímky, které př iná š í no v ý kompl e t Supr aphonu na pě t i CD „PRAGUE RECORDINGS“ (pražské nahrávky Idy Haendelové do roku 1965 obsahuje kompletně), přičemž většina LIVE nahrávek Českého rozhlasu nebyla nikdy předtím vydána. Asi nejkomplexněji vystihl rysy uměleckého projevu Idy Haendelové Jaroslav Šeda v roce 1957: „Haendelová je z rodu těch velkých houslistů, kteří staví svůj projev především na specifičnosti nástroje, obracejíce hlavní pozornost k tónu, jeho přirozené houslovosti v útlém tvaru a světlé barvě na jedné straně a široké dynamické a agogické škále na straně druhé. Je skutečně ohromující, co tu doká- že vláčná i pevná pravá ruka Haendelové a její nádherný Stradivari: tón plyne a teče, šeptá a zpívá, hladí i vášnivě objímá. Nebojí se citového vzlyku, v některých momentech uvolní hranice vibrata v takovém smyslovém rozechvění, že riskuje i porušení obecné představy slohovosti. Z této pozice výtvarnosti, plastičnosti a výrazové mnohostrannosti tónu roste pak celá koncepce její hry. Nezajímá ji detail, vidí a slyší celek díla, a to nejen plochu a tvar jeho formy, ale i celkovou psychickou atmosféru, náladu, základní myšlenkový záměr. Pod drobnohledem by tu a tam neobstál detail v přesnosti intonace, precisitě vyhrání všeho nebo v estetické zákonitosti smykové techniky, ale to všechno kupodivu nevnímáš tak citlivě, když tě zaujme celkovou imaginací svého projevu, jeho vášnivostí a smyslovostí, poezií, energií a leskem.“ To je hudební svět Idy Haendelové v kostce. Když o sobě potom umělkyně, která vždy poutala pozornost svou hrou, ale i svými výroky, prohlašuje: „Já jsem housle…“ (ve stejnojmenném dokumentu z roku 2004), není to projev neskromnosti nebo sebechvály, ale mnohem víc vyjádření mimořádné oddanosti hudbě a bytostného srůstu s houslemi, na které chce hrát „dokud udržím smyčec“ |
| SKU | SU4162-2 |
| Ean | 0099925416225 |
| Rok vydání | 2014 |
| Pořadové číslo | 1000107609 |
| Sleva | Sleva 10 % |
| Doporučená prodejní cena | 769,00 Kč |
Zařazeno v kategoriích:
Klasika
2014 - 7
Ida Haendel
Můj košík
V košíku nejsou žádné položky.
