Detaily
Formát: Vinyl, LP, Album (2016), 180 gram.
Žánr: Rock, Folk, World, & Country
O tom, že umí být Amanda Palmer pěkně divoká holka, není třeba přesvědčovat nikoho, kdo viděl nějaký její koncert, ať už sólový nebo v minulosti s Dresden Dolls. Na albu coververzí, které nahrála se svým dvaasedmdesátiletým otcem, je „punkového kabaretu“, který ji proslavil, pomálu. Mnohem víc tu najdeme folku, country nebo blues, a dojde i na ukolébavky.
Křehké písně se medově táhnou, s patřičnou dávkou romantiky, ale nikde nepřepadávají do kýče, a také se oba tvůrci až na výjimky obloukem vyhnuli masově známým hitům. Na obsah i provedení pak jistě mělo vliv i to, že Amanda byla v době nahrávání těhotná a její otec není tak úplný amatér, ale zpívá v chrámovém sboru National Cathedral ve Washingtonu.
Dobrým vodítkem pro nezasvěcené může být fakt, že své společné album Palmerovi nazvali podle titulní předělávky Leonarda Cohena. Výběr písní zjevně probíhal demokraticky – není těžké uhodnout, kdo si zvolil ty z padesátých a šedesátých let (například od Toma T. Halla nebo Simon Sisters), a kdo pro změnu sáhl do repertoáru Johna Granta nebo Sinéad O’Connor.
Teprve až opakovaným poslechem si také lze uvědomit, jak je nahrávka – i přes zjevnou komornost – instrumentálně pestrá. Amanda hraje na piano jen zhruba v polovině písní, za to občas vytáhne své ukulele, a zní tu i skromné doprovody na kytaru či zvuk analogových kláves. Aranžmá se vyhýbají opulentnosti, jsou střídmá a i to přispívá k místy až intimnímu vyznění, které dobře podporuje to pro tvůrce i posluchače nejdůležitější, o co na albu i v životě jde. Tedy to, co je koncentrované do názvu poslední písně I Love You So Much, původně z repertoáru autistického herce a písničkáře Noaha Brittona.
Nové album je pro Amandu Palmer především radostným výsledkem znovunalezeného vztahu dcery k otci, který její matku opustil, když jí byl rok. Nicméně my ostatní z toho máme užitek v podobě skvělé porce něžných a emocionálně podaných písní, které v sobě mají až léčivou sílu a nadčasovost. I proto tahle deska není jen kuriozitou, vzniklou z obvyklého obdivu autora k původním tvůrcům, ale vyrovnanou a dotaženou poctou, kde jednotlivé písně nejen získávají zpět zašlou krásu, ale i nové, aktuální významy. Už proto, ačkoli nejde o novou autorskou tvorbu, album představuje výrazný krok vpřed.
Žánr: Rock, Folk, World, & Country
O tom, že umí být Amanda Palmer pěkně divoká holka, není třeba přesvědčovat nikoho, kdo viděl nějaký její koncert, ať už sólový nebo v minulosti s Dresden Dolls. Na albu coververzí, které nahrála se svým dvaasedmdesátiletým otcem, je „punkového kabaretu“, který ji proslavil, pomálu. Mnohem víc tu najdeme folku, country nebo blues, a dojde i na ukolébavky.
Křehké písně se medově táhnou, s patřičnou dávkou romantiky, ale nikde nepřepadávají do kýče, a také se oba tvůrci až na výjimky obloukem vyhnuli masově známým hitům. Na obsah i provedení pak jistě mělo vliv i to, že Amanda byla v době nahrávání těhotná a její otec není tak úplný amatér, ale zpívá v chrámovém sboru National Cathedral ve Washingtonu.
Dobrým vodítkem pro nezasvěcené může být fakt, že své společné album Palmerovi nazvali podle titulní předělávky Leonarda Cohena. Výběr písní zjevně probíhal demokraticky – není těžké uhodnout, kdo si zvolil ty z padesátých a šedesátých let (například od Toma T. Halla nebo Simon Sisters), a kdo pro změnu sáhl do repertoáru Johna Granta nebo Sinéad O’Connor.
Teprve až opakovaným poslechem si také lze uvědomit, jak je nahrávka – i přes zjevnou komornost – instrumentálně pestrá. Amanda hraje na piano jen zhruba v polovině písní, za to občas vytáhne své ukulele, a zní tu i skromné doprovody na kytaru či zvuk analogových kláves. Aranžmá se vyhýbají opulentnosti, jsou střídmá a i to přispívá k místy až intimnímu vyznění, které dobře podporuje to pro tvůrce i posluchače nejdůležitější, o co na albu i v životě jde. Tedy to, co je koncentrované do názvu poslední písně I Love You So Much, původně z repertoáru autistického herce a písničkáře Noaha Brittona.
Nové album je pro Amandu Palmer především radostným výsledkem znovunalezeného vztahu dcery k otci, který její matku opustil, když jí byl rok. Nicméně my ostatní z toho máme užitek v podobě skvělé porce něžných a emocionálně podaných písní, které v sobě mají až léčivou sílu a nadčasovost. I proto tahle deska není jen kuriozitou, vzniklou z obvyklého obdivu autora k původním tvůrcům, ale vyrovnanou a dotaženou poctou, kde jednotlivé písně nejen získávají zpět zašlou krásu, ale i nové, aktuální významy. Už proto, ačkoli nejde o novou autorskou tvorbu, album představuje výrazný krok vpřed.
Další informace
Interpret | Jack Palmer & Amanda Palmer |
---|---|
Titul | You Got Me Singing (2016) - 180 gr. Vinyl |
Nosič | LP |
Typ nosiče | LP |
Dostupnost | Není skladem, 14 dnů |
Tracklist | A1. You Got Me Singing 2:21 A2. Wynken, BLynken And Nod 3:08 A3. Again 3:21 A4. 1952 Vincent Black Lightning 4:34 A5. Louise Was Not Half Bad 3:16 A6. Black Boys On Mopeds 3:55 A7. All I Could Do 3:39 B1. In The Heat Of The Summer 3:01 B2. Pink Emerson Radio 4:58 B3. Skye Boat Song 3:52 B4. Glacier 7:21 B5. I Love You So Much 4:25 |
Popis | Formát: Vinyl, LP, Album (2016), 180 gram. Žánr: Rock, Folk, World, & Country O tom, že umí být Amanda Palmer pěkně divoká holka, není třeba přesvědčovat nikoho, kdo viděl nějaký její koncert, ať už sólový nebo v minulosti s Dresden Dolls. Na albu coververzí, které nahrála se svým dvaasedmdesátiletým otcem, je „punkového kabaretu“, který ji proslavil, pomálu. Mnohem víc tu najdeme folku, country nebo blues, a dojde i na ukolébavky. Křehké písně se medově táhnou, s patřičnou dávkou romantiky, ale nikde nepřepadávají do kýče, a také se oba tvůrci až na výjimky obloukem vyhnuli masově známým hitům. Na obsah i provedení pak jistě mělo vliv i to, že Amanda byla v době nahrávání těhotná a její otec není tak úplný amatér, ale zpívá v chrámovém sboru National Cathedral ve Washingtonu. Dobrým vodítkem pro nezasvěcené může být fakt, že své společné album Palmerovi nazvali podle titulní předělávky Leonarda Cohena. Výběr písní zjevně probíhal demokraticky – není těžké uhodnout, kdo si zvolil ty z padesátých a šedesátých let (například od Toma T. Halla nebo Simon Sisters), a kdo pro změnu sáhl do repertoáru Johna Granta nebo Sinéad O’Connor. Teprve až opakovaným poslechem si také lze uvědomit, jak je nahrávka – i přes zjevnou komornost – instrumentálně pestrá. Amanda hraje na piano jen zhruba v polovině písní, za to občas vytáhne své ukulele, a zní tu i skromné doprovody na kytaru či zvuk analogových kláves. Aranžmá se vyhýbají opulentnosti, jsou střídmá a i to přispívá k místy až intimnímu vyznění, které dobře podporuje to pro tvůrce i posluchače nejdůležitější, o co na albu i v životě jde. Tedy to, co je koncentrované do názvu poslední písně I Love You So Much, původně z repertoáru autistického herce a písničkáře Noaha Brittona. Nové album je pro Amandu Palmer především radostným výsledkem znovunalezeného vztahu dcery k otci, který její matku opustil, když jí byl rok. Nicméně my ostatní z toho máme užitek v podobě skvělé porce něžných a emocionálně podaných písní, které v sobě mají až léčivou sílu a nadčasovost. I proto tahle deska není jen kuriozitou, vzniklou z obvyklého obdivu autora k původním tvůrcům, ale vyrovnanou a dotaženou poctou, kde jednotlivé písně nejen získávají zpět zašlou krásu, ale i nové, aktuální významy. Už proto, ačkoli nejde o novou autorskou tvorbu, album představuje výrazný krok vpřed. |
SKU | 8FT025LP |
Ean | 0711297315219 |
Rok vydání | 2016 |
Pořadové číslo | 1000129036 |
Sleva | Sleva 10 % |
Doporučená prodejní cena | 529,00 Kč |
Zařazeno v kategoriích:
LP-Vinyl
2016 - 7
Jack Palmer & Amanda Palmer