Detaily
Formát: CD, Album
Žánr: Klasika
Styl: Komorní hudba
Délka: 50:05 min.
Hudba: Jan Josef Ignác Bretner, Kristián Gottfried Hirschmentzel, Jan Antonín Losy, Martin Schmid, Georg Philipp Telemann, Domenico Zipoli
Hudba, tanec a Panna Maria na odvrácené straně světa
Hanaq pachap cussicuinin (hymnus k Panně Marii, Lima 1631), Taye jueves Santo (Santa Cruz de la Sierra, 18. století), Cachua serranita (Codex Martínez Companón, Peru, 18. stol.). Kristian Gottfried Hirschmentzel (1638-1703) - Moravica, Bohemicus saltus. Anonym - Aria Hannaco. Georg Philipp Telemann (1681-1767) - Hanaquoise, Hanasky. Jan Josef Ignác Brentner (1689-1742) - Concerto da camera in F, Bourrée & Capriccio z Concerta in g. Domenico Zipoli (1688-1726) - Zuipaqui / Ad Mariam. Martin Schmid (1694-1772) - Pastoreta Ychepe flauta. Tři peruánské lidové písně. Šla panenka smutně (Sborník hanáckých tanců pro klavichord, ca 1700). České a moravské lidové nápěvy
Pojem globalizace máme spojený s 20. stoletím, ale bez velké nadsázky jej můžeme vztáhnout už na jezuitské misie v Jižní Americe 17. a 18. století. Jezuité věděli, že hudba se dotýká samého srdce člověka; evropskou hudbu, kterou i s nástroji přibalili do svých kufrů na cestu za oceán, bolivijští a peruánští indiáni rychle přijali za svou. A tak se díla českého skladatele Josefa Brentnera, italského jezuity Domenica Zipoliho či švýcarského misionáře Martina Schmida rozezněla v indiánských obcích uprostřed džungle a v horách. Jejich díla se mísila s tradiční hudbou, jako se kečua, jazyk místních obyvatel, mísil se španělštinou. Hudbou a zpěvem chválili Boha a uctívali Pannu Marii, jak to slyšíme např. v kečuánském procesním hymnu Hanaq pachap cussicuinin nebo Zipoliho Zuipaqui. Ovšem s podobným temperamentem se muzicírovalo, zpívalo a tancovalo na Moravě, v samém srdci evropského kontinentu. A zase ta hudební globalizace: do lidových písní a tanců často pronikaly prvky "vysoké kultury", Telemann zase neskrýval nadšení a přímou inspiraci slezskou a hanáckou lidovou muzikou ve své tvorbě. A k chvále Matky Boží se zpívalo v honosných chrámech, vesnických kostelících i na poli. Ať už zněla evropská hudba v džungli nebo "hanácká" v Hamburku, společným jmenovatelem jsou vždy nadšení muzikanti, kteří neznají větší radost, než když se mohou sejít a zahrát si společně. Jako Collegium Marianum na této nahrávce. Je radost být u toho!
Nespoutaná radost z hudby. V Bolívii, Peru, na Moravě. V baroku i dnes.
Umělecký vedoucí: Jana Semerádová
Collegium Marianum: Jana Semerádová - flétny, umělecká vedoucí, Vojtěch Semerád - barokní housle a viola, perkuse, zpěv, Jiří Sycha - barokní housle, charango, zpěv, Marcel Comendant - cimbál, perkuse, Ján Prievozník - G violon
Hudební tělesa: Collegium Marianum
Žánr: Klasika
Styl: Komorní hudba
Délka: 50:05 min.
Hudba: Jan Josef Ignác Bretner, Kristián Gottfried Hirschmentzel, Jan Antonín Losy, Martin Schmid, Georg Philipp Telemann, Domenico Zipoli
Hudba, tanec a Panna Maria na odvrácené straně světa
Hanaq pachap cussicuinin (hymnus k Panně Marii, Lima 1631), Taye jueves Santo (Santa Cruz de la Sierra, 18. století), Cachua serranita (Codex Martínez Companón, Peru, 18. stol.). Kristian Gottfried Hirschmentzel (1638-1703) - Moravica, Bohemicus saltus. Anonym - Aria Hannaco. Georg Philipp Telemann (1681-1767) - Hanaquoise, Hanasky. Jan Josef Ignác Brentner (1689-1742) - Concerto da camera in F, Bourrée & Capriccio z Concerta in g. Domenico Zipoli (1688-1726) - Zuipaqui / Ad Mariam. Martin Schmid (1694-1772) - Pastoreta Ychepe flauta. Tři peruánské lidové písně. Šla panenka smutně (Sborník hanáckých tanců pro klavichord, ca 1700). České a moravské lidové nápěvy
Pojem globalizace máme spojený s 20. stoletím, ale bez velké nadsázky jej můžeme vztáhnout už na jezuitské misie v Jižní Americe 17. a 18. století. Jezuité věděli, že hudba se dotýká samého srdce člověka; evropskou hudbu, kterou i s nástroji přibalili do svých kufrů na cestu za oceán, bolivijští a peruánští indiáni rychle přijali za svou. A tak se díla českého skladatele Josefa Brentnera, italského jezuity Domenica Zipoliho či švýcarského misionáře Martina Schmida rozezněla v indiánských obcích uprostřed džungle a v horách. Jejich díla se mísila s tradiční hudbou, jako se kečua, jazyk místních obyvatel, mísil se španělštinou. Hudbou a zpěvem chválili Boha a uctívali Pannu Marii, jak to slyšíme např. v kečuánském procesním hymnu Hanaq pachap cussicuinin nebo Zipoliho Zuipaqui. Ovšem s podobným temperamentem se muzicírovalo, zpívalo a tancovalo na Moravě, v samém srdci evropského kontinentu. A zase ta hudební globalizace: do lidových písní a tanců často pronikaly prvky "vysoké kultury", Telemann zase neskrýval nadšení a přímou inspiraci slezskou a hanáckou lidovou muzikou ve své tvorbě. A k chvále Matky Boží se zpívalo v honosných chrámech, vesnických kostelících i na poli. Ať už zněla evropská hudba v džungli nebo "hanácká" v Hamburku, společným jmenovatelem jsou vždy nadšení muzikanti, kteří neznají větší radost, než když se mohou sejít a zahrát si společně. Jako Collegium Marianum na této nahrávce. Je radost být u toho!
Nespoutaná radost z hudby. V Bolívii, Peru, na Moravě. V baroku i dnes.
Umělecký vedoucí: Jana Semerádová
Collegium Marianum: Jana Semerádová - flétny, umělecká vedoucí, Vojtěch Semerád - barokní housle a viola, perkuse, zpěv, Jiří Sycha - barokní housle, charango, zpěv, Marcel Comendant - cimbál, perkuse, Ján Prievozník - G violon
Hudební tělesa: Collegium Marianum
Další informace
Interpret | Jana Semerádová, Collegium Marianum |
---|---|
Titul | Cachua Serranita |
Nosič | CD |
Typ nosiče | CD |
Dostupnost | Není skladem, 14 dnů |
Tracklist | Anonym – Hanaq pachap cussicuinin 1. Hanaq pachap cussicuinin 04:30 Kristián Gottfried Hirschmentzel – Moravica and Bohemicus saltus 2. Moravica and Bohemicus saltus 02:18 Anonym – Šla panenka smutně 3. Šla panenka smutně 01:49 Jan Antonín Losy, Anonym – Aria Hannaco 4. Aria Hannaco 01:03 Georg Philipp Telemann – Hanaquoise 5. Hanaquoise 02:06 Jan Josef Ignác Bretner – Concerto da camera d moll 6. Allegro staccato 02:10 7. Largo 01:03 8. Menuet 01:07 Anonym, Domenico Zipoli – Zuipaqui / Ad Mariam 9. Zuipaqui / Ad Mariam 04:12 Jan Josef Ignác Bretner – Bourrée & Capriccio 10. Bourrée & Capriccio 02:11 česká lidová – Vyletěla holuběnka ze skály 11. Vyletěla holuběnka ze skály 01:38 Martin Schmid – Pastoreta Ychepe Flauta 12. - 01:11 13. Allegro 02:17 14. Adagio 01:43 15. Allegro II 01:27 Anonym – Taye jueves Santo 16. Taye jueves Santo 03:30 Georg Philipp Telemann – Hanasky 17. Hanasky 02:45 Anonym – Tři peruánské lidové písně 18. Tři peruánské lidové písně 04:07 česká lidová – Na Svatém Kopečku 19. Na Svatém Kopečku 03:43 česká lidová – Když jsem já šel na Svatý Kopeček 20. Když jsem já šel na Svatý Kopeček 01:59 Anonym – Cachua Serranita 21. Cachua Serranita 03:16 |
Popis | Formát: CD, Album Žánr: Klasika Styl: Komorní hudba Délka: 50:05 min. Hudba: Jan Josef Ignác Bretner, Kristián Gottfried Hirschmentzel, Jan Antonín Losy, Martin Schmid, Georg Philipp Telemann, Domenico Zipoli Hudba, tanec a Panna Maria na odvrácené straně světa Hanaq pachap cussicuinin (hymnus k Panně Marii, Lima 1631), Taye jueves Santo (Santa Cruz de la Sierra, 18. století), Cachua serranita (Codex Martínez Companón, Peru, 18. stol.). Kristian Gottfried Hirschmentzel (1638-1703) - Moravica, Bohemicus saltus. Anonym - Aria Hannaco. Georg Philipp Telemann (1681-1767) - Hanaquoise, Hanasky. Jan Josef Ignác Brentner (1689-1742) - Concerto da camera in F, Bourrée & Capriccio z Concerta in g. Domenico Zipoli (1688-1726) - Zuipaqui / Ad Mariam. Martin Schmid (1694-1772) - Pastoreta Ychepe flauta. Tři peruánské lidové písně. Šla panenka smutně (Sborník hanáckých tanců pro klavichord, ca 1700). České a moravské lidové nápěvy Pojem globalizace máme spojený s 20. stoletím, ale bez velké nadsázky jej můžeme vztáhnout už na jezuitské misie v Jižní Americe 17. a 18. století. Jezuité věděli, že hudba se dotýká samého srdce člověka; evropskou hudbu, kterou i s nástroji přibalili do svých kufrů na cestu za oceán, bolivijští a peruánští indiáni rychle přijali za svou. A tak se díla českého skladatele Josefa Brentnera, italského jezuity Domenica Zipoliho či švýcarského misionáře Martina Schmida rozezněla v indiánských obcích uprostřed džungle a v horách. Jejich díla se mísila s tradiční hudbou, jako se kečua, jazyk místních obyvatel, mísil se španělštinou. Hudbou a zpěvem chválili Boha a uctívali Pannu Marii, jak to slyšíme např. v kečuánském procesním hymnu Hanaq pachap cussicuinin nebo Zipoliho Zuipaqui. Ovšem s podobným temperamentem se muzicírovalo, zpívalo a tancovalo na Moravě, v samém srdci evropského kontinentu. A zase ta hudební globalizace: do lidových písní a tanců často pronikaly prvky "vysoké kultury", Telemann zase neskrýval nadšení a přímou inspiraci slezskou a hanáckou lidovou muzikou ve své tvorbě. A k chvále Matky Boží se zpívalo v honosných chrámech, vesnických kostelících i na poli. Ať už zněla evropská hudba v džungli nebo "hanácká" v Hamburku, společným jmenovatelem jsou vždy nadšení muzikanti, kteří neznají větší radost, než když se mohou sejít a zahrát si společně. Jako Collegium Marianum na této nahrávce. Je radost být u toho! Nespoutaná radost z hudby. V Bolívii, Peru, na Moravě. V baroku i dnes. Umělecký vedoucí: Jana Semerádová Collegium Marianum: Jana Semerádová - flétny, umělecká vedoucí, Vojtěch Semerád - barokní housle a viola, perkuse, zpěv, Jiří Sycha - barokní housle, charango, zpěv, Marcel Comendant - cimbál, perkuse, Ján Prievozník - G violon Hudební tělesa: Collegium Marianum |
SKU | SU4309-2 |
Ean | 0099925430924 |
Rok vydání | 2022 |
Pořadové číslo | 1000187036 |
Sleva | Sleva 10 % |
Doporučená prodejní cena | 369,00 Kč |
Zařazeno v kategoriích:
Klasika
2022 - 2
Jana Semerádová, Collegium Marianum