Kensington - Control (2016)

Formát: Audio CD
Žánr: Rock
Styl: Indie Rock
Země: Nizozemsko

Nizozemské kvarteto Kensington se v posledních letech stalo z účastníků showcaseových festivalů vyhledávanou koncertní atrakcí a kterákoliv jejich show sklízela extrémně nadšené ovace v médiích i od fanoušků. Mezitím se jim však dařilo zaznamenávat nápady na nástupce ceněného alba "Rivals". Zadařilo se?

Kensington se s veleúspěšnou deskou "Rivals" konečně dostali do světa a z kapely, která v domovském Nizozemsku dlouho dopředu vyprodávala stadiony, se stala formace, jež začíná rezonovat i v Evropě. Po řadě koncertů v Praze, Hradci Králové, Mohelnici i Majálesech jim aplaudoval zaplněný stan A38 na maďarském Szigetu a ani v dalších destinacích o příznivce neměli nouzi. Turné trvalo skoro dva roky a bez diskuze je dosud tím nejúspěšnějším, jaké zatím parta kolem Eloie Youssefa absolvovala. Přesto se jim v mezičase podařilo poskládat nápady na další album.

Zákulisních informací není mnoho, a když už na nějaké rozhovory narazíte, bývají většinou v jejich mateřštině, to ale neznamená, že by aktuální sbírka postrádala srozumitelnost. Naopak. Jestli totiž lze o "Control" říci něco s jistotou, pak že jeho hlavním záměrem je co nejbližší navázání na "Rivals" a podpoření jejího úspěchu dalšími hity.

Kupříkladu o síle přátelství pojednávající "Fiji" je díky hravé kytaře a houpavé melodii podobná staršímu singlu "Done With It", závěrečná "St. Helena" zase svým apokalyptickým a zničujícím finišem citelně navazuje na "Little Light", nejspíše proto, aby Kensington mohli svůj oblíbený závěr koncertů občas prostřídat.

Oproti tomu temnější a na perkusích postavená "Slicer" zní úplně nově a zlověstně hrozící "Regret", v níž frontman zpívá o hádkách a výčitkách, je také jednou z čerstvějších tváří, které skupina pojmenovaná podle jedné čtvrti v západní části Londýna nasazuje.

Navazování na minulou sbírku ale není jen o tom, která písnička připomíná předchozí materiál a která nikoliv. Velkou roli hraje také fakt, že kvalitativně čtveřice muzikantů pokračuje v zavedených pravidlech. Je třeba také zmínit, že hudba Kensington stále stojí na fantastických melodiích, úžasně chytlavých riffech, zvonivých a efekty prohnaných kytarách, neskutečných gradacích, nečekaných vyhrávkách a aranžérských překvapeních, srozumitelných textech a v neposlední řadě také emotivním projevu nakřáplého hlasu zpěváka, který exceluje nejen v závěru klavírní balady "Sorry", ale i v expresivním a epickém refrénu titulní skladby "Control" a celé řadě dalších.

Potenciálních hitů je zde spousta, ať už se bavíme o nakažlivé "Fiji", instantní klasice "Rely On" nebo o předvídatelnosti a nevyhnutelnosti spravující "All Before You". Na druhou stranu album lehce doplácí na to, že moment překvapení si pro sebe uzurpovala předchozí sbírka, tudíž ten šok z toho, jak skvělý materiál máte před sebou, už není tak velký a nadšení je tedy trošku slabší. To by však fanouška indie rocku nemělo odradit, protože ať už jeho setkání s nizozemskými bohy proběhlo v minulosti nebo to nyní bude premiéra, čeká ho strhující jízda, na kterou nezapomene. Tak do toho.